Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Tongyong pinyin - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Tongyong pinyin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tongyong pinyin (čínsky 通用拼音, pinyin tōngyòng pīnyīn, český přepis tchung-jung pchin-jin) je oficiální metoda transkripce čínských znaků do latinky, schválená tchajwanským ministerstvem školství v roce 2002. Jeho používání není povinné. Je postaven na standardní čínské výslovnosti, nikoli např. na tchajwanštině.

Obsah

[editovat] Historie

Na Tchaj-wanu se dlouho používaly různé systémy romanizace. K nejrozšířenějším patřila Wade-Gilesova transkripce, nepoužívala se však správně. Standardem byl ve své době také systém MPS II, ale nerozšířil se.

Tchajwanci (zejména ti, kteří si přejí úplnou nezávislost) nechtějí přejít na hanyu pinyin (známý též jako prostě pinyin), protože pochází z ČLR. Hledají proto svůj vlastní systém.

Tongyong pinyin vymyslel v roce 1998 Yu Bor-chuan (余伯泉). Tento systém byl od té doby několikrát upraven. S hanyu vykazuje jisté shody, ale i řadu rozdílů.

V listopadu 2000 navrhl bývalý ministr školství Ovid Tzeng, aby vláda používala hanyu pinyin s několika úpravami pro místní nářečí, ale návrh byl zamítnut. Mnoho lidí, včetně starosty Tchaj-peje, Ma Ying-jeou, věřilo, že Tchaj-wan by měl přejít na hanyu pinyin, protože je to mezinárodní standard.

10. července 2002 se na tchajwanském ministerstvu školství konala schůze pro 27 členů. Dostavilo se jich pouze 13, 2 jednání předčasně opustili a předseda nemohl hlasovat, takže vyhláška o tongyong pinyinu prošla pouhými 10 hlasy. Protože tongyong pinyin není povinný, tchajpejská městská rada se rozhodla, že bude používat souběžně tongyong i hanyu pinyin. Starosta Ma později rozhodl, že na silničních ukazatelích bude pouze hanyu pinyin. Na konci roku 2002 bylo 161 silničních ukazatelů změněno ze starší transkripce na hanyu pinyin. Na konci roku 2003 mělo všech 659 ulic cedule v hanyu pinyin.

Skupiny příznivců hanyu a tongyong pinyinu se na Tchaj-wanu do značné míry kryjí se zastánci tezí „Tchajwan je Čína," resp. „Tchaj-wan má být na Číně nezávislý." Radnice ovládané Kuomintangem proto obvykle preferují hanyu pinyin, radnice ovládané demokratickou stranou preferují tongyong. Vedle sebe pak mohou být dvě cedule s odlišným pravopisem, podle toho, která radnice je kontroluje. Nekonzistentní transkripce ale není na Tchaj-wanu nic nového.

Částečně i kvůli nedostatečné shodě, který pinyin používat, byl (v roce 2003) na neurčito odložen záměr ministerstva školství začít používat pinyin k výuce výslovnosti znaků ve školách (dosud se používá zvláštní abeceda zhuyin).

[editovat] Pravidla

Pokud není řečeno jinak, tongyong pinyin se shoduje s hanyu pinyinem.

  • Hanyu zh je v tongyongu jh (český přepis č).
  • Hanyu xi je v tongyongu si (český přepis si).
  • Hanyu xu je v tongyongu syu (český přepis sü).
  • Hanyu qi je v tongyongu ci (český přepis čchi).
  • Hanyu qu je v tongyongu cyu (český přepis čchü).
  • Hanyu i ve slabikách, ve kterých se nečte (český přepis ') je v tongyongu ih: zih (資), cih (慈), sih (思), zhih (知), chih (吃), shih (詩), rih (日).
  • Hanyu feng, weng je v tongyongu fong, wong (奉、瓮).
  • Hanyu wen je v tongyongu wun (溫).
  • Hanyu iong je v tongyongu yong, např. xiong se změní na syong (兇).
  • Hanyu ü je v tongyongu yu.
  • Hanyu iu se může psát iu i iou (český přepis iou), např. liu / liou (六).
  • Hanyu ui se může psát ui i uei (český přepis uej), např. gui / guei (鬼).

[editovat] Interpunkce

  • Slabiky ve slově se oddělují pomlčkami jako v českém přepisu. Výjimkou jsou místní jména.
  • Tongyong používá tónové značky jako zhuyin a ne jako hanyu, tj. první tón nemá žádnou značku a neutrální tón se označuje tečkou (na počítačích nepovinné).
  • Pokud neoddělujeme slabiky, ale v konkrétním slově je to potřeba kvůli jednoznačnosti, použije se apostrof jako v hanyu (např. ji'nan oproti jin'an). Lze použít i pomlčku.

[editovat] Tchajwanština

Existuje i verze tongyong pinyinu pro přepis tchajwanštiny (台語音標版), která neobsahuje písmeno f, ale přidává písmeno v (pro hlásku 万). Tchajwanské ministerstvo školství však 28.9.2006 rozhodlo, že pro tchajwanštinu se nadále bude používat systém zvaný Pe̍h-ōe-jī (台羅版拼音).[1]

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu