Velmistři řádu templářů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V čele řádu templářů stál vždy na doživotí volený velmistr. I po roce 1237, kdy byl řád přidružen k řádu německých rytířů, měl řád vlastní velmistry, o jejichž volbě však rozhodoval i velmistr řádu německých rytířů.
[editovat] Seznam velmistrů v letech 1118 až 1314
- Huguens de Payns (1118-1136)
- Robert de Craon (Robertus Burgundio) (1136-1146)
- Everard des Barres (Ebrardus de Barris) (1146-1149)
- Bernard de Tremelay (1149-1153)
- André de Montbard (1153-1156)
- Bertrand de Blanchefort (1156-1169)
- Philippe de Milly (Philippus de Neapoli/de Nablus) (1169-1171)
- Odo (Eudes) de St Amand (Odon de Saint-Chamand) (1171-1179)
- Arnaud de Toroge (Arnaldus de Turre Rubea/de Torroja )(1179-1184)
- Gérard de Ridefort (1185-1189)
- Robert de Sablé (Robertus de Sabloloi) (1191-1193)
- Gilbert Horal (Gilbertus Erail/Herail /Arayl /Horal/Roral) (1193-1200)
- Phillipe de Plessis Plaissie`/ Plesse` /Plessiez (1201-1208)
- Guillaume de Chartres (Willemus de Carnoto) (1209-1219)
- Pierre (Pedro) de Montaigu (Petrus de Monteacuto) (1219-1230)
- Armand de Périgord (Hermannus Petragoricensis aka Hermann de Pierre-Grosse) (???-1244)
- Richard de Bures (1245-1247)
- Guillaume de Sonnac (Guillelmus de Sonayo) (1247-1250)
- Renaud de Vichiers (Rainaldus de Vicherio) (1250-1256)
- Thomas Bérard (1256-1273)
- Guillaume de Beaujeu (Guillelmus de Belloico) (1273-1291)
- Thibaud Gaudin (Thiband Ggandin) (1291-1292)
- Jacques de Molay (1292-1314)