Veněra 4
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 1967-058A - Venera 4 | |
|---|---|
| Název objektu | Venera 4 |
| COSPAR | 1967-058A |
| Katalogové číslo | 2840 |
| Start | 12. června 1967, 02:40:00 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Molnija-M |
| Stav objektu | zanikl v atmosféře Venuše |
| Zánik | 18. října 1967 |
| Provozovatel | SSSR, GSMZ im. S. A. Lavočkina |
| Výrobce | SSSR, GSMZ im. S. A. Lavočkina |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 1106 kg |
Veněra 4 (azbukou Венера-4, v ruštině obvykle psáno s pomlčkou) byla sonda sovětského programu Veněra pro výzkum Venuše.
Veněru 4 spolu s dalšími nezbytnými zařízeními vynesla na oběžnou dráhu kolem Země raketa typu Molnija-M. Brzy poté byla navedena pomocí urychlovacího stupně vypuštěného z orientované plošiny (objekt 1967-058B, nazývaný též „Ťažolyj sputnik“) na meziplanetární dráhu k Venuši, jejíž atmosféru měla prozkoumat. 18. října 1967 vstoupila sonda do Venušiny atmosféry a uvolnila přistávací pouzdro se dvěma teploměry, barometrem, radiovýškoměrem, měřičem hustoty atmosféry, 11 analyzátory plynů a dvěma radiovými vysílači operujícími v decimetrovém pásmu. Hlavní část sondy, která kromě korekčního motoru a slunečních baterií obsahovala magnetometr, detektory kosmického záření, indikátor kyslíku a vodíku a iontové pasti, shořela v atmosféře, ale předtím poskytla cenné informace o poměrech v okolí Venuše. Přistávací modul po vstupu do atmosféry zbrzdil svůj let s přetížením asi 300g, rozvinul systém padáků (brzdící při rychlosti zhruba 300 m/s a hlavní po stabilizaci rychlosti klesání na 10 m/s) a po dobu 94 minut vysílal o provedených měřeních signály přímo na Zemi, dokud se neodmlčel ve výšce 24,96 km, pravděpodobně rozdrcen vysokým tlakem okolní atmosféry.
| Veněra 3 | Veněra 4 | Veněra 5 |
