Vinařická hora
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky.
Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 m orientovaná v severojižním směru, do které pak napadaly povrchové horniny. Když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny geologické kuriozity - přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí a zmíněné povrchové horniny.
Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou; byla zde zřízena naučná stezka. Účelem přírodní památky je ochrana vrcholu sopky s ohroženými teplomilnými společenstvimi. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj.
Z vrcholu se nabízí daleký kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří - Milešovku, Lovoš, Házmburk a další.
