Vlčtejn (hrad)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlčtejnje znám též jako Vildštejn. Hradní zřícenina se nachází severozápadně od Blovic
[editovat] Dějiny
Koncem 13. století byl majitelem hradu Holen z Vlčtejna, přítel Záviše z Falkenštejna. V první polovině 14. století jsou majiteli již Rožmberkové který původní dřevěný hrad přestavěly do dnešní podoby. Na hradě sídlil purkrabí který spravoval rožmberský majetek. Roku 1421 hrad ovládl Jan Žižka při své cestě na Plzeňsko, purkrabím byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic. po bitvě u Lipan ( 1434 ) byl purkrabím Svojše ze Zahrádky. Ale už od roku 1446 byl majitelem hradu Bedřich z Donína, stoupenec poděbradské jednoty a proto si Jiří z Poděbrad vybral hrad Vlčtejn pro schůzku se strakonickou jednotou, poraženou 4. června 1450 v bitvě u Rokycan. Na hradě se sešly 9. června a 11. června zde uzavřely smlouvu známou jako vlčtejnská. Vlčtejn koupil Jan Varlejch z Bubna ( 1514 - 1525 ) s městečkem Blovice ale zároveň jako majitel vystupuje Jan z Roupova který od Bedřicha z Donína koupil Spálené Poříčí a Žákavu. Syn Jana z Roupova Kryštof prodal Vlčtejn Janu Hradišťskému z Hořovic. Jeho dcera Markéta Karlova z Hořovic vlastnila i blízské Hradiště u Blovic oba statky spojila. Manžel Markéty Karlovy z Hořovic, Petr Tobiáš Karel ze Svárova hlasoval pro Fridricha Falckého jako českého krále a proto po bitvě na Bílé Hoře mu byl hradišťánský statek zkonfiskován ale pak byl vrácen jeho synům. Po jejich smrti získal statek Maxmilián Rudolf z Gutštejna manžel zemřelé dcery Kryštofa Rudolfa. Nový majitel neměl potomky a tak statky získala jeho vdova Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic, jež se znovu provdala za Jana Josefa z Újezda. Po vymření rodu získali Hradiště a Vlčtejn Krakovští z Krakova. Roku 1872 přešel majetek do držení rodu Pálffyů.
