New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Značení lokomotiv - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Značení lokomotiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Značení lokomotiv je způsob označení jednotlivých typů lokomotiv. Na našem území prošlo několika stádii.

Obsah

[editovat] Jmenné značení

Dokud bylo v provozu jen několik lokomotiv, byly označovány jmény. Vůbec první lokomotiva na našem území (11. listopadu 1838) se jmenovala Moravia.

[editovat] Značení železničních společností

Při vzrůstajícím počtu strojů bylo takové značení neúnosně nepraktické. Postupně si během druhé poloviny 19. století jednotlivé železniční společnosti v Rakousku zaváděly vlastní systémy číselného značení. Ty se začaly sjednocovat až během postátňování drah v osmdesátých letech 19. století.

[editovat] Značení Rakouských státních drah

Od roku 1886 využívaly Rakouské státní dráhy číselné značení lokomotivních řad.

  • 1 - 9 Rychlíkové lokomotivy
  • 10 - 29 Lokomotivy osobních vlaků
  • 30 - 79 Nákladní lokomotivy
  • 80 - 99 Lokomotivy místních drah.

[editovat] Značení ČSD 1925 - 1987

Už v roce 1920 navrhl ing. Vojtěch Kryšpín nový systém značení, který byl po dlouhých diskuzích oficiálně vyhlášen v září 1923. Definitivní podobu získal v roce 1925, kdy do systému byly přidány i úzkorozchodné lokomotivy a motorové vozy. Později byly už jen doplněny písmenné zkratky pro další trakce. Označení se skládá z písmenné zkratky trakce, troj- nebo dvoj- místného kódu lokomotivní řady a tří- nebo čtyř- místného menšího rozlišovacího čísla.

Písmena na začátku znamenají:

  • _ - parní lokomotiva (bez označení písmenem)
  • T - dieselová lokomotiva
  • TL - turbínová lokomotiva
  • M - motorový vůz
  • E - elektrická (později pouze stejnosměrná) lokomotiva
  • S - elektrická střídavá lokomotiva
  • EM - elektrický motorový vůz stejnosměrný
  • SM - elektrický motorový vůz střídavý
  • N - nemotorový vůz (součást motorové jednotky)
  • U - úzkokolejná parní lokomotiva, pokud U následuje za jiným písmenem, je to úzkokolejná verze dané trakce
  • ES - elektrická dvojsystémová lokomotiva
  • A - akumulátorová lokomotiva (dříve se i pro tyto lokomotivy používalo označení E)
  • TA - hybridní lokomotiva (tj. dieselová a akumulátorová)

Velké číslice znamenají:

  • První číslice označuje počet hnaných náprav.
  • Druhá číslice označuje maximální rychlost. Rychlost v km/h se z ní vypočte přičtením 3 a poté vynásobením 10. U úzkokolejných vozidel se tato číslice vypouští, protože tam byla omezena rychlost obvykle na 40km/h.
  • Poslední číslice po přičtení čísla 10 udává hmotnost na nápravu v tunách. U úzkokolejných vozidel udává hmotnost přímo v tunách.

Malé číslice znamenají

  • první číslice je číslo série
  • dvě nebo tři další číslice udávají pořadí v sérii

Příklad: 498.022 - parní lokomotiva se čtyřmi hnanými nápravami, maximální rychlostí 120km/h ((9+3)*10) a hmotností na nápravu 18 tun. Je to rychlíková lokomotiva Albatros, dvacátá druhá z nulté série.


Podobné značení, vycházející z technických parametrů (objemu vodojemu a uhláku), bylo použito i pro tendry parních lokomotiv.

Ke konci své platnosti přestávalo toto značení vyhovovat pro nové lokomotivní řady. Většina z nich měla díky vyšším rychlostem, povolenému zatížení a převážně čtyřnápravové konstukci kód 499.

Kromě tohoto oficiálního číselného značení měly (a mají) mnohé lokomotivní řady i neoficiální, ale železničáři obecně uznávané přezdívky.

[editovat] Značení ČSD a ČD po roce 1988

Nové značení platné v současnosti obsahuje 7 číslic:

  • První číslice označuje trakci a typ hnacího vozidla:
    • 1 - elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud
    • 2 - elektrická lokomotiva na střídavý proud
    • 3 - elektrická lokomotiva dvou- či vícesystémová
    • 4 - elektrická jednotka nebo vůz na stejnosměrný proud
    • 5 - elektrická jednotka nebo vůz na střídavý proud
    • 6 - elektrické jednotka nebo vůz dvou- či vícesystémové
    • 7 - motorová lokomotiva
    • 8 - motorový vůz
    • 9 - řídící vůz
    • 0 - vložený (nemotorový) vůz
  • Druhá a třetí číslice tvoří tzv. konstrukční skupinu. Přesně nijak nevypovídá o charakteristice vozidla.
  • Čtvrtá až šestá číslice reprezentuje evidenční číslo. Každá lokomotiva tak je díky svému značení jedinečná.
  • Sedmá číslice je kontrolní. Slouží pro ověření správnosti opsání čísla do počítače.

[editovat] Přidělování čísel

V současnosti přiděluje Drážní úřad tato čísla všem lokomotivám (včetně historických) všech provozovatelů v ČR. Takže každé hnací vozidlo, které má platný průkaz způsobilosti (bez něho jej není možné provozovat) musí mít přiděleno výše popsané číslo. V praxi se zejména na menších vlečkách stává, že lokomotivy nejsou fyzicky tímto označením vybaveny. Historická vozidla bývají pro zachování historické věrnosti viditelně označena starým označením a povinné nové označení je pak umístěno na stanovišti strojvedoucího.

[editovat] Psaní čísel

Číslo se na hnacích vozidlech udává tak, že mezi třetí a čtvrtou číslicí se píše mezera, mezi šestým a sedmým pomlčka (např. 163 046-6).

V psaném textu se číslo píše tak, že se místo mezery mezi třetím a čtvrtým uvede tečka (např. 163.046-6).

[editovat] Výpočet kontrolní číslice

Vypočítá se následujícím způsobem:

  • číslice na lichých místech směrem od zadu se násobí dvěma. Sečtou se ciferné součty výsledků
  • číslice na sudých místech směrem odzadu se sečtou a přičtou k předchozímu součtu
  • Vzniklý součet se odečte od nejbližší vyšší desítky.
  • Výsledná číslice je kontrolní číslicí označení lokomotivy.

Příklad:

  • 151.001 - kód lokomotivy

Výpočet:

  • 2×1 = 2
  • 1×0 = 0
  • 2×0 = 0
  • 1×1 = 1
  • 2×5 = 10, 1 + 0 = 1
  • 1×1 = 1
  • Součet = 5

Součet odečtený od nejbližší desítky (v tomto případě 10) je 10 - 5 = 5.

Lokomotiva 151.001 má tedy kontrolní číslici 5

[editovat] Barevné značení

Ke značení trakce se u ČSD používala i barva nátěru (dnes na ústupu)

  • stejnosměrné lokomotivy - zelená barva
  • střídavé lokomotivy - červená barva
  • dvousystémové lokomotivy (3 kV DC a 25 kV 50 Hz AC) - modrá barva
  • motorové lokomotivy a vozy - červená barva

[editovat] Značení UIC

V roce 1971 zavedla Mezinárodní železniční unie nové značení, na které přešly od počátku roku 1988 i ČSD a které je platné dodnes. V rámci možností byla zachována částečná kompatibilita s předchozím systémem.

Druhé dvojčíslí tohoto značení udávalo železniční společnost s postupující liberalizací železniční dopravy však udává zemi, kde je vozidlo registrováno (tedy podobný způsob označování jako u železniční vozů).

[editovat] Podívejte se také na

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu