Ústecko-teplická dráha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústecko-teplická dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Aussig-Teplitzer Eisenbahn, A.T.E.) byla až do svého zestátnění v roce 1924 soukromou železniční společností v severních Čechách v tehdejším Rakousko-Uhersku.
Společnost vybudovala v roce 1858 svou první železniční trať pro zajištění přepravy uhlí z oblasti Teplic do labského přístavu v Ústí nad Labem. Na ní navázala trať prodloužená až do Chomutova, aby bylo možné přepravovat i uhlí z Duchcova a Mostu. S tím souviselo i napojení této trati v Chomutově přes Březno u Chomutova na trať společnosti Buštěhradská dráha 8. října 1870. V následujících letech se 69 kilometrů dlouhá trať stala jednou z nejvytíženějších v celém Rakousko-Uhersku. V roce 1874 byla postavena ještě trať Bílina/Duchcov - Trmice údolím řeky Bíliny, aby odlehčila plně přetížené dráze z Teplic.
Další tratí provozovanou společností A.T.E. byla mezi lety 1897 - 1900 Nordböhmische Transversalbahn Teplice–Liberec. Ta však nesplnila očekávání, její stavba i provoz byly velmi nákladné. Trať měla velká stoupání a díky častým obloukům v Českém středohoří i na přechodu Ještědského hřbetu v Jizerských horách po ní nebylo možno provozovat delší a těžší vlaky.
Ústecko-teplická dráha byla jako jedna z posledních soukromých drah v Čechách zestátněna v roce 1924 a její tratě byly integrovány do sítě ČSD.
Trať Chomutov-Ústí nad Labem má velký dopravní význam dodnes, ale podstatný úsek dráhy Teplice – Liberec se v třicátých letech 20. století změnil jen na úsek „lokálního“ významu. Vlaky z Chebu do Liberce původně jezdící po této železnici používají v současnosti jen úsek do Děčína a poté úsek Česká Lípa - Liberec.
[editovat] Železniční tratě A.T.E.
- Ústí nad Labem - Teplice - Duchcov - Most - Chomutov (1858/1870)
- Duchcov/Bílina - Trmice (1874)
- Nordböhmische Transversalbahn: Teplice - Litoměřice - Česká Lípa - Mimoň - Jablonné v Podještědí - Liberec (1900)
[editovat] Lokomotivy A.T.E.
| Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Řada | Číslo ATE | Počet | Výrobce | Rok výroby | Uspořádání pojezdu | Číslo ČSD | Číslo DR | |
| Ia | 1–4 (staré) 1–2 (nové) |
4 | Borsig | 1858 | 1B | 220.101–102 | - | |
| Ib | 3–5, 70–73 | 7 | Wiener Neustadt | 1887 | 1'B | 253.201–207 | - | |
| Ic | 99–100, 140–141 | 4 | StEG | 1900 | 2C-n2v | 344.501–504 | k.A. | |
| Id | 145–146 | 1/1 | StEG | 1902 | 1C-n2 1C-n3v |
334.4 344.3 (přestavba) |
54 537 54 538 |
|
| Ie | 147–148 (staré) 211–220 (nové) |
10 | Erste Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik |
1908–1914 | 1'C-h2 | 344.601–610 | k.A. | |
| If | 150–152 | 3 | Wiener Neustadt | 1906 | 1'C1'-h2 | 354.801–803 | 35 401–403 | |
| IIa | 5–9 (staré) 26–30 (nové) |
5 | Borsig, Sigl | 1859–1868 | C-n2 | 302.1 | - | |
| IIb | 10−16, 4, 24–36 (staré) 31–59, 63–65 (nové) |
32 | Hartmann, Wiener Neustadt | 1870–1884 | C-n2 | 302.1 | - | |
| IIIa | 17–25 | 9 | Hartmann | 1869–1874 | C-n2 | 322.301–309 | - | |
| IIIb | 9–16, 81–98 | 26 | Wiener Neustadt | 1889–1894 | C-n2 | 322.4 | 53 7401–7413 | |
| IVa | 60–62, 66–69 | 7 | Hartmann | 1882–1888 | D-n2 | 402.2 | 55 7111–7117 | |
| IVb | 101–110 | 10 | Wiener Neustadt, Floridsdorf |
1897 | D-n2 | 412.1 | - | |
| IVc | 111–132 | 22 | Wiener Neustadt | 1899–1910 | D-n2 | 413.2 | 55 6001–6022 | |
| X | 6–7 | 2 | k.A. | 1899 | B-n2t | - | - | |
| Xa | 8 | 1 | Wiener Neustadt | 1870 | B-n2t | 200.1 | - | |
| GBK | 001–003 | 3 | Erste Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik |
1912–1914 | E-n2t | – | – | |
[editovat] Literatura
- Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland, Nakladatelství Bufe, Egglham, 1991 ISBN 3-922138-42-X
