Česká strana národně sociální
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká strana národně sociální (zkratkou ČSNS) je česká politická strana, v současnosti mimoparlamentní, v minulosti však (pod různými názvy) významná.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Do druhé světové války
Byla založena roku 1897 jako Česká strana národně sociální odštěpením vlastenecky orientované části od jednotného dělnického hnutí.
Po vzniku Československa na svém 8. sjezdu (30. 3 – 1. 4. 1918) přijala název Československá strana socialistická. V prvních letech republiky úzce spolupracovala s Československou sociální demokracií a uvažovala o sloučení s ní. Díky vnitřním problémům sociální demokracie a programovým rozdílům však ke sloučení nedošlo.
Národní socialisté byli oporou demokratické republiky a náleželi k tzv. stranám Hradu podporujícím prezidenta Masaryka. Podíleli se na vládě v letech 1918–1926 a 1929–1938. Mezi přední představitele ČSNS patřili Václav Klofáč, E. Franke, E. Beneš a další.
Roku 1926 sjezd strany přijal nový název – Československá strana národně socialistická, tento sjezd rozhodl spor mezi předsedou Klofáčem (demokratický proud) a J. Stříbrným (fašistický proud) ve prospěch předsedy Klofáče a jeho spojenců, zejména E. Beneše. Po odchodu prezidenta Masaryka z úřadu byl na jeho doporučení, a s podporou demokratických stran, zvolen novým prezidentem právě národní socialista Edvard Beneš. ČSNS se zasazovala o obranu republiky a po zániku demokratického rozdělení stran se přidala k pravicové Straně národní jednoty (1938), část jejích příznivců přešla do Národní strany práce (ve spojení se sociálními demokraty).
[editovat] Druhá světová válka a po válce
- 2. světová válka, po válce
Během války mnoho národních socialistů trpělo v nacistických koncentračních táborech, jednou z vězněných byla i Dr. Milada Horáková dlouholetá členka ČSNS.
V roce 1945 byla strana obnovena (předsedou se stal Petr Zenkl) a ve volbách v roce 1946 získala 18,37 % hlasů. V rámci Národní fronty představovala spolu s Československou stranou lidovou nejvýraznější opozici proti KSČ.
- Za totality
V únoru 1948 iniciovala demisi demokratických ministrů, po únorovém převratu byla tzv. obrozena (zbavena demokraticky orientovaných představitelů) a jako Československá strana socialistická sehrávala až do roku 1989 úlohu loutkové strany komunistů jako součást Národní fronty se všemi negativy i částečnými pozitivy. Souběžně od roku 1948 existovala exilová Československá národně socialistická strana, jejím předsedou byl Petr Zenkl.
Jistou pozitivní roli sehrála strana v počátcích Sametové revoluce. Její ústřední deník Svobodné slovo začalo otiskovat první necenzurované informace. V době, kdy Československá televize hlásala, že v Praze došlo k drobným nepokojům, na Svobodné slovo stály fronty lidí už před otevřením trafik. Stranické vydavatelství Melantrich mělo sídlo na Václavském náměstí. Právě z balkonu Melantrichu Václav Havel poprvé promluvil k tisícům shromážděných lidí. Vše nasvědčovalo tomu, že Socialistická strana bude hrát významnou úlohu v polistopadovém vývoji, nakonec se tak však nestalo.
- Dnes
V roce 1990 se sloučila Čs. stranou národně sociální v exilu, ve volbách v roce 1992 byla jednou ze 3 stran uskupení Liberálně sociální unie (LSU) a byla zastoupena v Poslanecké sněmovně, po složitém vývoji uvnitř tohoto uskupení i strany se však v roce 1996 do Poslanecké sněmovny znova nedostala. V roce 1993 se strana přejmenovala na název Liberální strana národně sociální, v roce 1996 se sloučila se stranou Svobodní demokraté (nástupce Občanského hnutí) na stranu Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální, toto spojení však nebylo příliš úspěšné. Od roku 1997 strana používá název Česká strana národně sociální.
[editovat] Charakteristika a současnost
Velkou výhodou strany byl po roce 1989 velký majetek (mj. nemovistosti, např. budova na náměstí Republiky v Praze, vypracovaná organizační struktura (pokrytí státu pobočkami a sekretariáty) i početná členská základna (ovšem s relativně vysokým věkovým průměrem). Straně se však tyto výhody nepodařilo využít k získání respektive udržení slušných volebních výsledků a dnešní (2005 resp. 2006) ekonomická situace strany je velmi špatná (strana je v konkurzu). Rovněž volební výsledky velmi slabé.
Těžištěm programu a zaměřením strany je nacionalizmus, strana ostře vystupuje především proti požadavkům sudetských Němců.
Poté, co se strana dostala do konkurzu, založila v prosinci 2005 část členů stranu Česká strana národně sociální 2005 přejmenovanou 4. března 2006 na název Česká strana národně socialistická (zkratka zůstala stejná ČSNS 2005. Formálně však strana nemůže být právním nástupcem ČSNS.
[editovat] Přehled názvů strany
- Česká strana národně sociální (1897 /1898/–1918)
- Československá strana socialistická (1918–1926)
- Československá strana národně socialistická (1926–1948)
- Československá strana socialistická (1948–1993)
- Liberální strana národně sociální (1993–1996)
- Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální (1996–1997)
- Česká strana národně sociální (od 1997)
(V tabulce není zahrnuto sloučení do Strany národní jednoty v roce 1938, členství v Národní frontě po roce 1948, koalice Liberálně sociální unie (LSU)), ani nově založená strana Česká strana národně socialistická (resp. původně Česká strana národně sociální 2005).
[editovat] Volební výsledky ČSNS
- 1920 - 8,1 %
- 1925 - 8,5 %
- 1929 - 10,4 %
- 1935 - 9,2 %
- 1946 - 18,37 %
- 1996 - 2,04 %
- 1998 - 0,29 %
- 2002 - 0,81 %
voleb 2006 se strana nezúčastnila, zúčastnila se jich však sesterská Česká strana národně socialistická
[editovat] Podívejte se také na
Česká strana národně socialistická (ČSNS 2005)
