1946

Obsah

Československo

19. červen – Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa
28. březen – Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
květen – konaly se první poválečné parlamentní volby s tímto výsledkem: KSČ 40,17%, ČSNS 23,36%, Československá strana lidová 20,24%, ČSSD 15,58%. Klement Gottwald se stal předsedou vlády.
1. prosinec – byl zaveden tzv. zimní čas (trval do 23. února 1947)
obnovena Univerzita Palackého
vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova

Svět

10. leden – první Valné shromáždění OSN, Londýn
březen – Winston Churchill použil termín železná opona
24. únor – Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny
4. březen – Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska
9. březen – prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi
15. březen – Clement Atlee - přislíbil nezávislost Indii
1. duben – 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných
17. duben – Sýrie získala nezávislost
18. duben – USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii
18. duben – rozpuštěna Společnost národů
29. duben – poprvé zasedá Tokijský tribunál
květen – vznikl Mezinárodní měnový fond
25. květen – Jordánsko získalo nezávislost
22. červenec – Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správa Palestiny, 90 mrtvých
1. říjen – ukončen Norimberský proces
11. prosinec – založena UNICEF
začaly vietnamské války

za literaturu: Hermann Hesse (Německo)
za medicínu: Hermann Joseph Muller – za objev, že mutace mohou být vyvolány rentgenovými paprsky
za fyziku: Percy Williams Bridgman – za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
za chemii: James Batcheller Sumner – za objev, že enzymy je možné krystalizovat, John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley - za jejich přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě
za mír: Emily Greene Balch, John R. Mott (USA)

Česko

4. leden – Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
18. únor – Ivan Odilo Štampach, český teolog
21. duben – Jiřina Šedinová, česká překladatelka
8. srpna - Václav Benda , český politik a protikomunistický disident († 2. června 1999)
20. srpen – Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog
26. srpen – Jaromír Kaňok, český kartograf
Jan Živný, restaurátor

Svět

20. leden – David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
28. únor – Robin Cook britský exministr zahraničí
10. květen – Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
23. květen – Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
6. červenec – George W. Bush, americký prezident
19. srpen – Bill Clinton, americký prezident
5. září – Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
28. říjen – Robert Lynn Asprin, americký spisovatel sci-fi a fantasy.
18. prosinec – Steven Spielberg, americký režisér
Aleksander Wolszczan, polský astronom

Česko

2. únor – Eduard Bass, český spisovatel a novinář (* 1. ledna 1888)
27. březen – Gabriela Preissová, česká spisovatelka (* 23. března 1862)
22. květen – popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (* 24. ledna 1898)
12. červen – Karel Toman, český básník (* 25. února 1877)
18. říjen – Ladislav Šaloun, český sochař (* 1. srpna 1870)

Svět

24. března - Carl Schuhmann, německý gymnasta, čtyřnásobný olympijský vítěz 1896 (* 12. května 1869)
13. srpen – Herbert George Wells, anglický spisovatel (* 21. září 1866)
14. srpen – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
15. říjen – zasebevraždil se Herman Wilhelm Goring, říšský maršál a velitel letectva
16. říjen – popraveni na základě norimberského procesu:
- Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí
- Wilhelm Keitl – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
- Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby
- Alfred Rosenberg – ministr pro okupování východního území
- Hans Frank – guvernér Polska
- Julius Streicher – majitel a vydavatel proti židovského listu
- Fritz Sauckel – zmocněnec pro nasazení pracovních sil
- Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
- Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
- Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
Hendrik Adamson, esperantský spisovatel – Estonec (* 1891)