Československo-sovětské přátelství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Československo-sovětské přátelství byl v dobách normalizace (a též i před ní) termín, jenž měl vykreslovat spolupráci a jednotu lidu Československa a Sovětského svazu.
Bylo vyobrazováno jako odhodlané spojenectví založené na panslovanských základech (podobné jako v dalších socialistických zemích), v rámci něhož se konaly velké akce (let prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru na palubě sovětské lodi, vybudování stanic metra Moskevská (dnes Anděl) a Pražskaja).
Za významnou stavbu vzájemného prátelství byl také považován ropovod Družba, který Československo napojil na sovětské zdroje surovin.
[editovat] Vývoj
Sympatie k Sovětskému svazu v Československu byly po Druhé světové válce značné, vzhledem k tomu, že země byla před druhou světovou válkou zrazena svými západními spojenci (Mnichovská dohoda), zatímco Rudá armáda zemi nacistické okupace zbavila. V pozdějších letech ale sympatie začaly klesat; největší deziluze pak přišla s Pražským jarem 1968 a okupací vojsky Varšavské smlouvy, jejichž velkou většinu tvořila právě vojska sovětská. V dobách normalizace se tak Československo-sovětské přátelství stalo v podstatě z velké míry jen jednou z prázdných, oficiálních a vynucovaných frází, jež charakterizovaly tehdejší komunistický režim.
