Acheuléen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Acheuléen je technologický komplex starého až středního paleolitu rozšířený ve velké části tehdy obydleného světa. Nálezy pocházejí z Afriky (začal zde před 1,4 miliony lety), západní Evropy (stáří 0,6 až 0,5 milionů let), západní a jižní Asie- vymezení tzv. Moviusova linie. Poslední acheulská industrie je stará asi 100 000 let. Je spojován s Homo erectem a později archaickým Homo sapiens. Název pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, 3 km jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.
Typická industrie zahrnuje především pěstní klíny, ale i sekáče, polyedry (sféroidy), drasadla a zoubkové nástroje. Na konci acheuléenu se rozšířila levalloiská technika.
Ve Francii bývá dělen na:
- starší acheuléen (také abbevillien)
- střední acheuléen
- mladší acheuléen
- pozdní acheuléen (epiacheuléen)
Na území Česka jsou nejvýznamnějšími lokalitami s acheulskou industrií Bečov a Přezletice.
