Albánie (kavkazská)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kavkazská Albánie je malé území ve východním Kavkazu, severovýchodně od Arménie. Od 1. století po Kr. zde existovalo samostatné království, které zaniklo v roce 510, když je dobyli Sásánovci. Albánci v této době byli pod silným kulturním vlivem sousední Arménie, od které převzali (podle Fausta Byzantského) křesťanství, písmo a jazyk. Arménská církev také kontrolovala albánskou církevní organizaci.
Pro toto úzké spojení s Arménií byly dějiny Arménie a kavkazské Albánie spojeny. V roce 628 založil byzantský císař arménského původu Heraklios I. království kavkazské Albánie a ustanovil v něm za vládce dynastii Mihranovců, která zde vládla i později pod kontrolou chalífů až do doku 821, kdy tento stát definitivně zaniká.
Významným dějepiscem tohoto království byl Movses Kalankatuaci neboli Dasxuranci (10. století), který napsal Dějiny kavkazských Albánců.
