Albert Pražák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice – 19. září 1956 Praha) byl český literární historik.
Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě, v této spolenosti působil jako generální sekretář. V květnu 1945 byl předsedou České národní rady.
[editovat] Dílo
- Rukověť dějin české literatury (1912) – středoškolská učebnice
- Obrozenecké tradice (1928)
- Duch naší obrozenecké literatury (1938)
- Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu
- O národ
- České obrození
- Obrozenecká Bratislava
- Literární Slovensko let padesátých až sedmdesátých
- Vlast a národ v českém písemnictví
- Míza stromu
- Národ se bránil
- Vrchlickému nablízku (1945) – vzpomínková kniha
- Staročeská báseň o Alexandru Velikém (1945)
