Altranstädtská konvence
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Altranstädtská konvence je mezinárodní smlouva uzavřená dne 1. září 1707 na zámku v Altranstädtu v Sasku mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I. Obsahem smlouvy byla ustanovení zlepšující postavení evangelíků ve Slezsku.
Císař se zavázal vrátit do půl roku evangelíkům augsburského vyznání všechny kostely a školy, které jim byly odňaty po vestfálském míru. Dále bylo sjednáno, že evangelíci budou moci konat „pokojně a tiše“ domácí bohoslužby, posílat své děti do evangelických škol nebo povolávat pro ně domácí učitele; žádný evangelík nesměl být napříště nucen k účasti na katolických obřadech. Evangelickým kazatelům bylo dovoleno navštěvovat nemocné, vězněné nebo k smrti odsouzené evangelíky a vysluhovat jim Večeři Páně. Dále bylo zakázáno ustanovovat evangelickým poručencům a sirotkům katolické poručníky.
Na altranstädskou konvenci navazuje tzv. exekuční reces (prováděcí narovnání) z roku 1709, kterým byal povolena výstavba šesti evangelických tzv. kostelů milosti – v Záhani, Kožichově, Jelení Hoře, Landeshutě, Miliči a v Těšíně.
[editovat] Externí odkaz
[editovat] Literatura
- EICKELS, Christine van: Rechtliche Grundlagen des Zusammenlebens von Protestanten und Katholiken in der Ober- und Niederschlesien vom Augsburger Religionsfrieden (1555) bis zur Altranstädter Konvention (1707). IN: Reformation und Gegenreformation in Oberschlesien. Berlin, Gebr. Mann Verlag 1994, s. 47-68.
- GOLL, Jaroslav: Der Vertrag von Alt-Ranstaedt. Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. VI. Folge. 10. Band. Classe für Philosophie, Geschichte und Philologie. Nr. 1. Prag 1879.
- SPRATEK, Daniel: Právní poměry v evangelické církvi na Těšínsku v letech 1709-1781 a jejich vliv na uspořádání toleranční církve v Rakousku (1. díl). Revue církevního práva - Church Law Review, 2002, č. 1 (21), s. 17-50. [1]