Vestfálský mír
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dohod ukončující třicetiletou válku, který uzavřeli rakouští Habsburkové (císař Ferdinand III.) a Francie (Ludvík XIV., kardinál Jules Mazarin) se spojenci v Münsteru, a také Habsburkové a Švédsko v Osnabrücku. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy.
Upravoval:
- teritoria a hranice,
- náboženský smír ve Svaté říši římské (uznání kalvinismu jako třetího náboženství vedle katolicismu a luteránství),
- uspořádání říše (mj. jednotlivé státy říše mají právo uzavírat spojenectví a vyhlašovat války, aniž by měli souhlas císaře římského),
- politické záležitosti.