Apollo 14

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Apollo 14

Znak mise

Údaje o misi

Název mise

Apollo 14

Volací znak:

Velitelský modul: Kitty Hawk
Lunární modul: Antares

Členů posádky:

Start:

31. ledna 1971
21:03:02 UTC

Kosmodrom:

Kennedyho vesmírné středisko
Mys Canaveral, USA

Vzletová rampa:

LC 39A

Přistání na Měsíci:

5. února 1971
09:18:11 UTC
3° 38' 43,08" s.š. 17° 28' 16,90" v.d.
Fra Mauro

Procházky po povrchu:

1. 4 h 47 min 50 s
2. 4 h 34 min 41 s

Čas na povrchu:

33 h 30 min 29 s

Hmotnost vzorků:

42,28 kg

Přistání:

9. února 1971
21:05:00 UTC
27° 1' j.š. 172° 39' z.d.

Trvání letu:

216 h 1 min 58 s

Čas na dráze kolem Měsíce:

66 h 35 min 39,99 s

Hmotnost:

CSM 29 240 kg
LM 15 264 kg

Fotografie posádky

Portrét posádky Apolla 14 (zleva: Roosa, Shepard a Mitchell)

Navigace

Předcházející mise	Následující mise
Apollo 13	Apollo 15

Apollo 14, osmý pilotovaný let v programu Apollo, byl třetím, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 14 odstartovalo k Měsíci 31. ledna 1971.

Obsah

1 Posádka
- 1.1 Záložní posádka
- 1.2 Podpůrná posádka
2 Cíl letu
3 Průběh letu

[editovat] Posádka

velitel Alan Shepard (2)
pilot velitelského modulu Stuart Roosa (1)
pilot lunárního modulu Edgar Mitchell (1)

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise).

[editovat] Záložní posádka

velitel Gene Cernan
pilot velitelského modulu Ronald Evans
pilot lunárního modulu Joe Engle

[editovat] Podpůrná posádka

Philip Chapman
Bruce McCandless II
William Pogue
Gordon Fullerton

[editovat] Cíl letu

Cílem devítidenní výpravy bylo místo původně plánované pro Apollo 13, hornatá oblast v okolí kráteru Frau Mauro, obsahující množství sutiny, vyvržené při impaktním vzniku Mare Imbrium, ležícího 110 km severně. Západně odtud přistálo Apollo 12 a sonda Surveyor 3, jižně za kráterem Fra Mauro a Bonpland dopadl Ranger 7.

[editovat] Průběh letu

Start proběhl úspěšně 31. ledna 1971. Nosná raketa Saturn V s výrobním číslem SA-509 nesla na vrcholu velitelský modul Kitty Hawk a lunární modul Antares. Mírné zpoždění startu způsobilo počasí. Navedení na parkovací oběžnou dráhu a navedení na translunární dráhu proběhlo bez problémů. Po čtyři dny trvajícím letu bylo Apollo 14 dne 4. února v 6:50 UT manévrem LOI-1 úspěšně navedené na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Po další korekci dráhy následovaly prověrky lunárního modulu. Po odpočinku přestoupili 5. února Shepard a Mitchell do modulu Antares a v 9:18 UT přistáli v bezprostřední blízkosti plánovaného bodu.

Shepard a Mitchell uskutečnili dva výstupy na povrch. Na Měsíci strávili celkem 33 hodin a 31 minut. První EVA trvala 4 hodiny a 48 minut, druhá 4 hodiny a 37 minut. Program se stále rozšiřoval. Hlavním cílem druhé procházky byl 1,5 km vzdálený kráter Cone a kosmonauti na přepravu nářadí a dalšího vybavení měli použít dvojkolový transportér, který tlačili, nebo tahali jako rikšu. Byli však nesmírně vyčerpaní a pro únavu a špatnou orientaci jen částečně dodrželi určenou trasu. Do lunárního modulu Antares naložili 43,6 kg vzorků, na měsíčním povrchu instalovali ALSEP 14 (laserový odrážeč z toho souboru vědeckých přístrojů sloužil po dlouhá léta). Mezitím Roosa ve velitelské lodi Kitty Hawk snímkoval na oběžné dráze pomocí speciální mapovací kamery s velkou rozlišovací schopností vybrané oblasti měsíčnío povrchu. Lunární modul odstartoval z povrchu 6. února v 18.49 TU a ve 20.35 UT se spojil s mateřskou lodí. V čase 01.37 UT se zapálil motor SPS, aby navedl velitelský a sevisní modul na dráhu směrem k Zemi. Apollo 14 šťastně ukončilo svůj let 9. února 1971 ve 21.04 UT na dohled letadlové lodi USS New Orleans.

Apollo 14 bylo spojovacím mostem mezi prvními výpravami celého programu Apollo a posledními třemi, pro které byla upravená velitelská i lunární sekce; měly větší hmotnost. Úpravy umožnily získat větší počet údajů a zajistily posádce delší pobyt na měsíčním povrchu, výrazné zvýšení užitečného náklady rakety Saturn V ilustuje příklad: první výprava k Měsíci jen k jeho deseti obletům (Apollo 8, CSM bez LM) nesla 28 897 kg, poslední lunární mise (Apollo 17) už 46 794 kg.