Astronomický ústav Akademie věd ČR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Astronomický ústav Akademie věd ČR je výzkumná instituce, která se zabývá především hvězdnou a galaktickou astronomií, výzkumem meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles. Sídlí na hvězdárně v Ondřejově (adresa Fričova 298, 251 65 Ondřejov) asi 35 km jihovýchodně od Prahy. Odloučené pracoviště je umístěno v Praze na Spořilově v budově Geofyzikálního ústavu. Ředitelem ústavu je v současnosti doc. Petr Heinzel.

Budova Geofyzikálního ústavu s pražským pracovištěm Astronomického ústavu

[editovat] Oblast výzkumu a organizace ústavu

V Astronomickém ústavu pracuje 157 zaměstnanců (stav k 31. 12. 2005) – 80 % z nich na Ondřejově. Ústav je členěn na několik dále popsaných vědeckých oddělení.

Pro laiky je nejzajímavější činnost Oddělení meziplanetární hmoty (vedoucí Pavel Spurný), které se zabývá především pozorováním meteorů, ale věnuje se i kometám a některým asteroidům. Toto oddělení je centrem evropské bolidové sítě a zpracovává naměřená data ze 7 států. Spravuje síť 10 kamerových stanic pro sledování bolidů po celé republice. Meteory nesleduje pouze opticky, ale využívá i meteorický radar. Pro sledování (fotometrii) asteroidů používá 65cm optický teleskop.
Výzkum hvězd je náplní práce Stelárního oddělení (vedoucí Pavel Koubský). Věnuje se především studiu tzv. horkých hvězd (Be), ale také modelům hvězdných atmosfér, dynamice hvězdného větru a relativistické astrofyzice. Ke své práci používá především největší dalekohled v České republice – reflektor se zrcadlem o průměru 2 m.
Studiem Slunce se zabývá Sluneční oddělení (vedoucí František Fárník). Zaměřuje se především na oblast slunečních erupcí. K pozorování používá jak optické dalekohledy, tak radioteleskopy.
V Praze sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů (vedoucí Jan Palouš). Zabývá jak studiem vlivu slunečního systému na Zemi (její tvar, rotaci, precesi), tak jevy ve vzdáleném vesmíru – např. studiem šíření tvorby hvězd v galaxiích.

Pod toto oddělení nyní spadá i dříve samostatná Skupina dynamiky umělých družic, která se zabývala teoretickým i praktickým studiem pohybu umělých družic. Jejich hlavním projektem je mikroakcelerometr Macek pro měření zrychlení negravitačního původu. Byl vypuštěn mj. v roce 1996 na raketoplánu Atlantis (let STS-79) a v roce 2003 na české družici Mimosa.

Veřejnost se může s některými částmi observatoře seznámit v letních měsících, kdy se o víkendech konají pravidelné prohlídky.

[editovat] Historie

Astronomický ústav je přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, která byla založena na začátku 16. století při jezutiské koleji v komplexu Klementinum na Starém Městě v Praze. Přesné datum založení hvězdárny není známo, ale vlastní astronomická věž, která byla speciálně pro tuto hvězdárnu postavena, byla dokončena v roce 1722. Po zrušení jezuitského řádu přešla hvězdárna pod stát, po 1. světové válce z ní pak vznikla Státní hvězdárna.

Mezitím v roce 1898 zakoupil továrník Josef Jan Frič pozemky u Ondřejova a vybudoval zde svoji hvězdárnu. Tu věnoval v roce 1928 českému státu.

Při založení Československé akademie věd v roce 1954 byly tyto 2 instituce sloučeny a vznikl tak Astronomický ústav Československé akademie věd. Jeho prvním ředitelem (1954 – 1968) byl Dr. B. Šternberk.

Po vzniku České republiky přešel pod Akademii věd ČR a byl státní příspěvkovou institucí. K 1.1.2007 se ústav transformoval ve veřejnou výzkumnou instituci.