Bedla černošupinatá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|- id=taxObrazek | style="text-align:center;" | 
Bedla černošupinatá http://houby.humlak.cz/ autor Radomil Knížek
 Bedla černošupinatá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lepiota felina (Pers.) Karsten. |
Bedla černošupinatá (syn. bedla kočičí, Lepiota felina (Pers.) Karsten.) je nejedlá houba z čeledi pečárkovitých (Agaricaceae).
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus clypeolarius var. felinus (Pers.) Fr. 1821
- Agaricus felinus Pers. 1801
- Lepiota clypeolaria var. felina (Pers.) Gillet 1874
[editovat] Popis
- Klobouk o průměru 2 – 3 cm je v mládí zvoncovitý, ve stáří rozložený, s výrazným temně zbarveným hrbolem ve středu. Na bělavém či smetanově bílém podkladu je pokryt tmavě hnědými až černými šupinkami, které jsou při středu v oblasti hrbolu nejhustší.
- Lupeny jsou i ve zralosti zbarveny bíle.
- Prsten je blanitý.
- Třeň je 3 – 5 cm dlouhý, 0,2 – 0,3 cm široký; vláknitý, barvy bělavé až zažloutlé.
- Dužnina je bílá, bez chuti.
- Vůně houby je silně nepříjemná.
[editovat] Výskyt
Bedla černošupinatá se vyskytuje spíše nehojně ve smrkových monokulturách na vápenatých půdách a v horských bučinách a jedlobučinách. Vyhledává půdy s vysokým obsahem vápníku a tzv. vápenaté písky. Na vhodném substrátu roste i ve vrbovém a březovém mlází.
[editovat] Praktické užití
Houba je pro svoji nepříjemnou vůni nejedlá.
