Benzaldehyd
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benzaldehyd | |
![]() |
|
Registrační číslo CAS | 100-52-7 |
Sumární vzorec | C7H6O |
Molární hmotnost | 106,13 g/mol |
Teplota tání | -26 °C |
Teplota varu | 178,1 °C |
Hustota | 1,0415 g/cm3 (kapalný) |
Benzenkarbaldehyd (C6H5CHO, též benzaldehyd, fenylmethanal) je chemická sloučenina skládající se z aromatického benzenového jádra a aldehydické skupiny. Jedná se o nejjednodušší aromatický aldehyd s velkým uplatněním v průmyslu. Za pokojové teploty to je bezbarvá, ve vodě málo rozpustná kapalina zapáchající po hořkých mandlích, tvoří totiž součást vůně mandlí, čímž ji způsobuje. Tvoří hlavní součást extraktu z hořkých mandlí a může být izolován z mnoha přírodních materiálů, které ho obsahují, např. z meruňky, třešní, vavřínu ušlechtilého, semen broskve, ořeších a různých dalších semenech.
Obsah |
[editovat] Výroba
Benzaldehyd se může připravit, resp. vyrobit mnoha procesy a postupy. Nejčastěji se připravuje chlorací či oxidací toluenu. Méně významná je pak příprava částečnou oxidací fenolu, alkalickým působením na benzoylchlorid nebo reakcí benzenu s oxidem uhelnatým.
[editovat] Reakce
Benzaldehyd může vstupovat do velkého množství chemických reakcí. jeho oxidací vzniká páchnoucí kyselina benzoová. Ve fenol se přemění buď hydrogenací či působením hydroxidu draselného. Reakcí s bezvodým octanem sodným a octovým anhydridem se získává kyselina skořicová. Z benzaldehydu se také může připravit sloučenina nazývaná benzoin, používá se k tomu katalýza kyanidem draselným.
[editovat] Použití
Benzaldehyd se používá jako ochucovadlo s příchutí mandlí, průmyslové rozpouštědlo a velké upotřebení má v organických syntézách, benzaldehyd je např. výchozí složkou pro syntézu kyseliny mandlové. Je složkou všech destilátů získaných kvašením ovoce.
[editovat] Biologie
Semena mandlí, meruňek, jablek, třešní a dalšího ovoce obsahují podstatné množství amygdalinu. Tento glykosid je schopný štěpit nižší enzymy za vzniku benzaldehydu, jedovaté kyseliny kyanovodíkové a dvou molekul glukózy.