Bitva u Zborova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek z oblasti historie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Společný hrob padlých československých legionářů v bitvě, tzv. Bratrská mohyla

Památník „Hrdinům od Zborova“ v Blansku. V den výročí 2. července se zde konává vzpomínkový akt.

Bitva u Zborova (2. červenec 1917) byla méně významnou součástí tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Čs. střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů (1. stř. pluk „M.J. Husa“, 2. stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“) v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, kdy nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády, až do hloubky asi 5 km, získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály rakouské pluky č.35 (plzeňský) a č.75. (jindřichohradecký) o síle asi 5 500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, kulometů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění, a asi 700 zraněných.