Boleslav I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| bratr | |
| manželka | |
| syn | |
| syn | |
| dcera | |
| dcera | |
| děd | |
| babička | |
| vnuk | |
Boleslav I. zvaný Ukrutný (asi 915 – 967 či 972) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 935–967/972, syn Vratislava I. a Drahomíry, mladší bratr sv. Václava.
Obsah |
[editovat] Saská válka
Záhy po převzetí moci po svém bratru knížeti Václavovi odmítl Boleslav I. odvádět tribut do říše.Důsledkem byla čtrnáctiletá válka (936-950) s králem Otou I., nástupcem Jindřicha I. Ptáčníka, na jejímž konci byl poplatek obnoven.
[editovat] Vnitřní reorganizace státu, vznik hradské soustavy
Postavení Přemyslovců ve středních Čechách se za Boleslavova třicetiletého panování natolik upevnilo, že si mohl dovolit vybírat od zdejších obyvatel pravidelné daně. Daň představovala poplatek za ochranu, kterou kníže svému lidu poskytoval. Ze získaných prostředků zřídil a vydržoval několikatisícovou dobře vyzbrojenou družinu. Tato vojenská moc mu umožnila se postupně zbavit rodů, které dosud vládly na hradištích české kotliny a jen volně se podřizovaly pražským Přemyslovcům. Tito „subreguli“ byli zničeni (pravděpodobně s celými rody) a nahrazeni kastelány plně pod kontrolou Prahy. Hradiště těchto knížat byla také zničena a v jejich blízkosti vyrostla nová správní centra (Žatec, Starý Plzenec, Sedlec, Bílina, Litoměřice, Mladá Boleslav, Kouřim-sv. Jiří, Prácheň, Doudleby). Prostřednictvím této hradské správy Boleslav pevně ovládal a řídil celou zemi. Za tvrdý postup vůči zbývajícím nezávislým českým knížatům a snad i za bratrovraždu si Boleslav vysloužil přízvisko Ukrutný.
[editovat] Výboje
Upevnění moci umožnilo Boleslavovi I. zahájit výboje, během nichž připojil ke svému státu Slezsko, Krakovsko a Moravu a Červené hrady. Není náhodou, že expanze směřovala na východ podél mezinárodní obchodní cesty do Kyjeva (byla sem přesunuta poté, co Maďaři ovládli Podunají kudy vedla původně), kterou se Boleslavovi I. podařilo kontrolovat a z obchodu především s otroky (ale i vzácnými látkami, koňmi apod.) ekonomicky těžit. Území Moravy, Krakovska, Slezska, resp. Červených hradů tedy plně neovládal, pouze zde stála hradiště, která kontrolovala provoz na obchodní magistrále a využívat těchto v podstatě kořistních území.
[editovat] Církevní politika
Již Boleslav I. začal směřovat k dalšímu významnému politickému cíli, kterého se podařilo dosáhnout až za vlády jeho syna Boleslava II., a tím bylo vlastní biskupství. Z toho důvodu podporoval vznik kultu svého bratra Václava - Čechy měly získat vlastního svatého a tím zvětšit možnost získání biskupství. Pražské biskupství pro českého panovníka znamenalo větší váhu na mezinárodním politickém poli a také větší i politickou (ale hlavně církevní) nezávislost.
Za jeho vlády došlo k založení prvního kláštera v Čechách. Šlo o ženský benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském hradě. Abatyší se stala Boleslavova dcera Mlada. Další dceru Dobravu (v českých historických textech je většinou označována jako Doubravka, ale sám Kosmas píše, že byla „Dobrava, to znamená Bona“) provdal za prvního historicky doloženého polského knížete Měška I., a přispěl tak k christianizaci Polska. Zřejmě vyjednával také o založení pražského biskupství, ke kterému došlo za vlády jeho syna Boleslava II.
| Předchůdce: | 935–967/972 | Nástupce: |
| svatý Václav | Boleslav I. | Boleslav II. |
