Bowenovo reakční schéma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bowenovo reakční schéma je jedno z nejdůležitějších schémat v geologii. Popisuje krystalizaci magmatických hornin a obrácené schéma i schopnost hornin oddolávat erozním vlivům. V dnešní době je práce geologa bez znalosti tohoto schématu naprosto nemyslitelná.
Schéma dostalo jméno podle kanadského geologa a petrologa Normana L. Bowena, který ho jako první sestavil a publikoval roku 1928 ve svém díle The Evolution of the Igneous Rocks.
[editovat] Vysvětlení schématu
Schéma je rozděleno na tři části a vyjadřuje postup krystalizace vzhledem ke klesající teplotě. První krystalizuje olivín za vysokých teplot a tlaků, jak teplota klesá začínají krystalizovat další a další členi schématu, až jako poslední křemen, který krystalizuje za nejnižších teplot (okolo 570°C). V celém schématu je vyjádřen i vztah klesající světlosti minerálu, takže na pravé straně máme minerály světlé a na pravé straně minerály tmavé.
- pravá strana - Ca-živce (vápenaté živce) - z leva do prava v ní stoupá podíl vápníku
- levá strana - řada od olivínu po biotit
- řada draselných živců po křemen
[editovat] Frakční krystalizace
Podobně jako v jiných teoretických schématech ani tady všechno neplatí přesně, jelikož při krystalizaci dochízí k tomu, že minerál spotřebovává určitě prvky ke svému vzniku, čímž ochuzuje taveninu. Další minerály, které krystalizují později, tak musí vznikat z menšího množství prvků, což je znevýhodňuje. Příkladem může být olivín. Tento proces se nazývá jako frakční krystalizace.
