Olivín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olivín (peridot) | |
---|---|
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | (Mg,Fe)2[SiO4] |
Identifikace | |
Barva | žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá |
Vzhled krystalu | krystalovaný, zrnitý |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 6,5 – 7 |
Lesk | skelný, mastný |
Štěpnost | dokonalá |
Index lomu | 1,65 – 1,69 |
Vryp | bílý |
Hustota | 3,3 g/cm³ |
Rozpustnost | HNO3 |
Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].
Nazván podle olivově zeleného zbarvení.
Obsah |
[editovat] Vznik
Vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin.
[editovat] Morfologie
Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.
[editovat] Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.
[editovat] Odrůdy
- chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.
[editovat] Vysokotlaké modifikace olivínu
Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.
[editovat] Podobné minerály
willemit, tefroit, chryzoberyl
[editovat] Výskyt
Hojný minerál
- Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště na našem území jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
- Norsko
- Brazílie
- Pakistán
- Nový Zéland
- Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
- Barma – v současnosti nejkvalitnější olivíny
- a další.
[editovat] Využití
Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.