Bránice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bránice | |
 |
|
| Latinský název: | Diaphragma |
| Funkce: |
|
| Odstup: |
|
| Úpon: |
|
| Inervace: |
|
| Krvení: |
|
Bránice (lat. Diaphragma [diaˈfragma], řecky φρήν (phrēn) [freːn] nebo φρενός (phrenos) [frɛˈnɔs]) je svalo-šlachová blána oddělující u savců orgány hrudního koše a břicha. Má kupolovitý tvar a je důležitým dýchacím svalstem. Svalová kontrakce bránice vede k nádechu. U lidí je 3 až 5 mm tlustá a odvádí 60–80 % práce, která je potřeba k nádechu. Srovnatelná struktura se (kromě savců) vyskytuje pouze u krokodýlů.
[editovat] Stavba
Bránice se skládá z masité a šlašité části: šlašitá část tvoří střed bránice (centrum tendineum), masitá část je po obvodu a podle odstupu se dělí na tři úseky:
- pars lumbalis: odstupuje od hrudních a bederních obratlů. Dále se skládá z pravého a levého bráničního pilíře (crus dextrum et sinistrum), které mezi sebou uzavírají jícnový průchod (hiatus esophageus), kterým bránicí prochází jícen. Levým bráničním pilířem prochází další otvor (hiatus aorticus), kudy prochází do břišní dutiny aorta.
- pars costalis: ostrupuje od žeberních chrupavek
- pars sternalis: odstupuje od prsní kosti
Všechny tři svalové části bránice se upínají do šlašitého středu, který je tvořen pružným vazivem. Ve vazivovém středu je otvor, kterým prochází dolní dutá žíla (foramen venae cavae)
Relaxovaná bránice je kupolovitě vyklenutá do hrudní dutiny.
[editovat] Původ bránice
Během embryonálního vývoje se bránice tvoří splynutím vazivových sept (septum transversum, membrana pleuroperitonealis), vazivového závěsu jícnu (mesoesophagus) a svalového materiálu, který pochází z krční oblasti. Bránice je v podstatě krční sval a i v dospělosti její původ prozrazuje inervace - brániční nerv vystupuje z ventrálních větví 5. až 7. krčního nervu. Inervace bránice má praktický význam při určování prognózy po úrazech míchy - inervace bránice vycházející z krční páteře znamená, že přerušení míchy v hrudní oblasti vede sice k ochrnutí, ale dýchání je stále možné (samozřejmě závisí i na ostatních dýchacích svalech, jako jsou mezižeberní svaly, ale jejich ochrnutí, je-li funkce bránice zachována, nebrání dýchání zas až tak moc). Respirátor je proto nutný až při přerušení míchy nad pátým obratlem.
