Brno-Černovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Černovice
znak vlajka
základní data
status:	městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj:	Jihomoravský
okres:	Brno-město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	6,29 km²
obyvatel:	7 578 (18. prosince 2006)
zeměpisná šířka:	49° 11' 11.76′′ s.š.
zeměpisná délka:	16° 38' 12.76′′ v.d.
PSČ:	618 00
základních sídelních jednotek:	9
místních částí:	1
celých katastrálních území:	1
částí katastrálních území (ÚTJ):	0
adresa úřadu:	Bolzanova 1 618 00 Brno
starosta:	Ing. Jiří Hladík
Oficiální web Oficiální web úřadu městské části / obvodu E-mailová adresa

Černovice (německy Czernowitz, později Tschernowitz) jsou historická obec, katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Černovice také městská část statutárního města Brna o rozloze 629,41 ha, rozkládající se na východním (levém) břehu řeky Svitavy.

Obsah 1 Sousedící městské části 2 Jméno 3 Současnost 4 Historie 5 Zajímavosti 6 Externí odkazy

[editovat] Sousedící městské části

Městská část Brno-Černovice hraničí na východě s městskou částí Brno-Slatina, na severu s městskou částí Brno-Židenice, na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-jih, přičemž zde její západní hranice probíhá po západním (pravém) břehu řeky Svitavy (jak je ostatně patrné z územního plánu města Brna), na jihu pak hraničí s městskou částí Brno-Tuřany .

[editovat] Jméno

Název údajně souvisí s územím na kterém se čtvrť nachází, oblast byla kdysi bažinatá, dokládají to i názvy okolních čtvrtí, Slatina a Komárov. A Černovice by mohla být černá zem nebo vzduch černý hejny komárů.

[editovat] Současnost

Oblast původně zaměřená převážně zemědělsky a zahrádkářsky se v součastnosti na okrajích mění v průmyslovou. Příkladem může být i změna bývalého černovického letiště v mediálně známou průmyslovou oblast Černovické terasy. Rozporuplnost tohoto území dokládá vcelku blízké sousedství brněnské městské skládky Černovice a malého kousku původní přírodní krajiny Černovický Háječek.

[editovat] Historie

Městská část Brno-Černovice ještě jako samostatná obec vznikla před více než 700 lety. V roce 1645 při obléhání Brna švédskými vojsky byla obec značně poškozena. Skládá se z Nových Černovic a Starých Černovic. Původně samostatná obec Černovice se stala součástí Brna 16. dubna 1919. Až do rozsáhlé katastrální reformy Brna z let 1966 - 1969, kdy Černovice získaly svoje současné katastrální hranice, byly součástí jejich katastru i některé nezastavěné pozemky ležící na pravém břehu Svitavy východně od zástavby městské čtvrti Komárov, které jsou dnes součástí katastrálního území Komárova, a několik bloků na jihu dnešního katastru Židenic, což je patrné například z mapy z roku 1943 na tomto webu. Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 pak byly Černovice součástí městského obvodu Brno IV. Od 24. listopadu 1990 jsou pod názvem Brno-Černovice jednou ze samosprávných městských částí Brna.

[editovat] Zajímavosti

Zajímavostí je psychiatrická léčebna postavená v letech 1861-1863 s osově komponovanými renesančními objekty, ležící v „zelené“ části této čtvrti. Právě díky této léčebně mají Černovice v Brně i okolí, podobnou pověst jako pražské Bohnice, které mají také „svoji“ psychiatrickou léčebnu.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web městské části

Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>