Choroš šupinatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Choroš šupinatý |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Choroš šupinatý
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Polyporus squamosus (Huds.) ex Pers., 1821 |
Choroš šupinatý nazývaný též chorošovník šupinatý (Polyporus squamosus (Huds.) ex Pers., 1821) je jedlá dřevokazná houba z čeleďi chorošovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agarico-pulpa ulmi Paulet, 1793
- Boletus cellulosus Lightf., 1778
- Boletus juglandis Schaeff., 1774
- Boletus maximus Schumach., 1803
- Boletus michelii (Fr.) Pollini, 1824
- Boletus polymorphus Bull., 1791
- Boletus rangiferinus Bolton, 1792
- Boletus squamosus Huds., 1778
- Bresadolia caucasica Shestunov, 1910
- Bresadolia paradoxa Speg., 1883
- Bresadolia squamosa (Huds.) Teixeira, 1986
- Cerioporus michelii (Fr.) Quél., 1886
- Cerioporus rostkowii (Fr.) Quél., 1886
- Cerioporus squamosus (Huds.) Quél., 1886
- Melanopus squamosus (Huds.) Pat., 1900
- Polyporellus rostkovii (Fr.) P. Karst., 1880
- Polyporellus squamatus (Lloyd) Pilát, 1936
- Polyporellus squamosus (Huds.) P. Karst., 1880
- Polyporellus squamosus f. rostkovii (Fr.) Pilát, 1936
- Polyporus alpinus Saut., 1876
- Polyporus caudicinus Murrill, 1903
- Polyporus dissectus Letell., 1826
- Polyporus flabelliformis Pers., 1825
- Polyporus infundibuliformis Rostk., 1830
- Polyporus juglandis (Schaeff.) Pers., 1825
- Polyporus michelii Fr., 1821
- Polyporus pallidus Schulzer, 1874
- Polyporus retirugis (Bres.) Ryvarden, 1980
- Polyporus rostkovii Fr., 1838
- Polyporus squamatus Lloyd, 1911
- Polyporus squamosus f. michelii (Fr.) Bondartsev, 1953
- Polyporus squamosus f. rostkovii (Fr.) Bondartsev, 1953
- Polyporus squamosus var. maculatus Velen., 1922
- Polyporus squamosus var. polymorphus (Bull.) P.W. Graff, 1939
- Polyporus ulmi Paulet, 1812
- Polyporus westii Murrill, 1938
- Trametes retirugis Bres., 1893
[editovat] Popis
- Klobouk choroše šupinatého má průměr 5-50 cm. Tvar klobouku je polokruhovitý nebo vějířovitý. Klobouk je masitý a pevný. Barvy krémové až okrové, pokryt širokými, přitisklými, okrově až tmavě hnědými šupinami.
- Rourky jsou sbíhavé až 7 mm dlouhé, s protáhlými až 2 mm velkými bílými až krémovými póry.
- Třeň je 3-8 cm dlouhý, 2-4 cm tlustý, plstnatý až hnědě šupinkatý, ve stáří lysý, postranní. Barvy tmavohnědé až černohnědé.
- Dužnina v mládí dosti měkká, šťavnatá a pružná, později tuhá až téměř dřevnatá. Barvy bělavé, vůně okurkově moučná, chuť příjemná.
[editovat] Výskyt
Roste v květnu až říjnu poměrně hojně od nížin po horský stupeň. Roste jednotlivě střechovitě nad sebou nebo v trsech, na živých později i mrtvých kmenech, větvích i pařezech buků, javorů i ořešáků. Někdy i na kořenech ponořených v zemi. Jedná se dosti škodlivou dřevokaznou houbu, poněvadž roste na živých stromech a zapříčiňuje intenzivní hnilobu dřeva.
[editovat] Použití
Jedlé jsou pouze mladé měkké plodnice. Staré plodnice se pro svoji tvrdost nesbírají. Hodí se do polévek a hlavně je sbíraný pro jeho brzký výskyt.