Determinismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Determinismus je přesvědčení, že vývoj světa je předem dán jeho současným stavem (případně jeho stavem kdykoli v minulosti či „na počátku“) a absolutně platnými přírodními zákony. Dle tohoto přesvědčení neexistují skutečně náhodné jevy, pocit náhodnosti je dán pouze naší neznalostí příčin. Determinismus dle některých interpretací vylučuje existenci svobodné vůle, jejich slučitelnost je ale možná v podobě dualismu. Deterministické přesvědčení bylo silné v 18. a 19. století po objevech mnohých přírodních, zvláště fyzikálních, zákonů. Po objevu kvantové fyziky vliv determinismu mezi vědci zeslábl.
Determinismus v určité podobě může být slučitelný s vírou v boha, který je pak obvykle identifikován s prvotní příčinou.
[editovat] Výpočet budoucnosti
Gracusův teorém je teorie o možnosti výpočtu i té nejvzdálenější budoucnosti a minulosti. Při absolutním přijetí determinismu si stačí představit dokonalý početní vzorec, který by bral v ůvahu všechny částice naší planety nebo jiného prostředí, pro které potřebujeme výpočet realizovat. Musíme také samozřejmě brát v ůvahu i okolí daného prostředí, až do vzdálenosti, odkud téměř není ovlivňováno žadnými vlivy. Získáme tudíž izolovanou část pro výpočet. Potom nám pouze stačí analyzovat všechny částice, jejich pohyb, strukturu a vzájemné ovlivnění v izolovaném prostoru v daném čase a usadit do dokonalého vzorce, který by charakterizoval jejich chování. Po dosazení času jiného, by nám mělo teoreticky vyjít postavení častic, jejich chování a struktura v onom čase, ať už minulosti nebo budoucnosti. V dnešní době se tato možnost bohužel jeví jako neproveditelná. Kategorie:Filosofické směry]]
