Domenico Giuseppe Scarlatti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Domenico Giuseppe Scarlatti (26. října 1685 Neapol, Itálie – 23. července 1757 Madrid Španělsko) byl varhaník, cembalista, sbormistr, kapelník a hudební skladatel.
Domenico byl synem Alessandra Scarlattiho, význačného autora oper.
Vzdělání:
- základy hudby ho učil jeho otec
- několik let jako varhaník a sbormistr
- jakožto operní autor začínal v Římě
- byl ve službách polské královny, která tam měla své soukromé divadlo (žádné vstupenky, zato jen pro zvané).
- 1708 se poznal v Itálii s Händelem ( později se potkávali v Londýně )
- 1715-1719 vrchní kapelník u sv. Petra v Římě
- psal požadované mše a kantáty, 14 oper, 12 concerti grossi (tato hudba je dnes málo slyšet)
- 1719 odchází do Londýna
- kde je cembalistou v italské opeře
- 1721 jmenován dvorním cembalistou a učitelem portugalského krále ( Juana V. portugalského )
- činnost soustředěna na cembalo ( virtuózní hráč )
- vyučoval královy dcery (Marii Barbaru – dobrá hráčka)
- mimo dosah vlivu otce
- seznámení s iberskou hudbou
- 1728 princezna se vdala za španělského korunního prince
- Scarlatti odjíždí do Madridu (od roku 1729 působí Scarlatti v Madridu a jezdí po světě, je vášnivým hráčem karet, prohraje veškerý svůj majetek, v Madridu žije do konce života - 28 let)
[editovat] Dílo
- položil základy hudební formy = sonáta
- přes 500 skladeb starosonátovou formou (jednověté skladby s dvěma kontrastními tématy)
- celé jeho dílo vydal posmrtně Ricordi (11 dílů), nejznámější je asi jeho „Katzenfuge“ (Kočičí fuga, která vznikla z tématu, které „zahrála“ kočka přeběhnuvší přes klaviaturu).
