Douglaska tisolistá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Douglaska tisolistá |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Douglaska tisolistá
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Pseudotsuga menziesii (Mirbel, 1825) Franco, 1950 |
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je jehličnatý strom z čeledi borovicovité, který patří k hospodářsky nejvýznamnějším americkým jehličnatým druhům, nejvyšším po sekvojích. Dožívají se vysokého věku, až více než 1000 let.
Obsah |
[editovat] Popis
Douglaska tisolistá je neopadavý, ve své domovině až 100 m vysoký strom; v čeledi borovicovitých je druhem dorůstajícím největší výšky. V Česku dorůstá výšky jen kolem 40 m, je však možné, že by výjimečně mohla dosáhnout až 70 m. (Nejvyšší česká douglaska má prozatím věk 160 let a výšku 50 m.) Kmen je přímý, o průměru 1,2-1,8 m, maximální naměřený průměr až 4,4 m. Koruna je široce kuželovitá, ve stáří shora zploštělá. Borka v mládí hladká, šedá, ve stáří tlustá, hluboce brázditá, červenohnědá. Jehlice jsou ploché, na bázi zúžené v řapík, 2 až 3,5 cm dlouhé, na rubu se 2 bílými proužky, opadávají po 4 až 6 letech. Samčí květy jsou žluté, vyrůstají na spodní straně loňských letorostů, samičí květy vyrůstají po 1 až 6 v přímých, 2 až 6 cm dlouhých, zelených nebo červených šišticích. Šišky visuté, 5 až 10 cm dlouhé, krátce stopkaté, podpůrné šupiny trojcípé, zřetelně vyčnívající směrem ke špičce šišky. Kvete v květnu až červnu.
[editovat] Areál rozšíření
Původní domovina douglasky tisolisté je západní pobřeží Severní Ameriky (od Britské Kolumbie v Kanadě přes státy USA Washington, Oregon po Kalifornii) ve výškách od 0 pro 1800 m n. m., vystupuje však až přes 3000 m. Je však vysazována po celém území Severní Ameriky. V Evropě je douglaska pěstována od roku 1827, v Česku se poprvé objevila jen několik let poté v pokusných výsadbách. Lesnicky se pěstuje v mnoha lesních oblastech mírného pásu celého světa, např. též na Novém Zélandu.
[editovat] Stanoviště
Daří se jí na hlubokých, kyselých, vlhčích, hlinitopísčitých půdách, nesnáší půdy vápnité, mělké, podmáčené nebo naopak suché. Stanoviště vyhovuje polostinné. Protože může být poškozována silnějšími mrazy, pěstuje se v Česku zejména v polohách mírně teplých ve výškách od 300 do 500 m n. m. Dobře snáší městské prostředí. Často je vysazována v parcích. V našich podmínkách není prakticky napadána fytopatogenními houbami a má jen omezené spektrum hmyzích škůdců - to je jeden z důvodů, proč se do budoucna uvažuje o částečné náhradě smrku na méně vhodných stanovištích porosty douglasky, zpravidla ve směsi s jinými dřevinami.
[editovat] Využití
Ve své domovině se její dřevo široce využívá: pro výrobu nábytku, na výrobu překližek, jako stavební materiál pro stavbu domů, v dolech na výdřevu, na výrobu železničních pražců, na podvodní konstrukce aj. V USA a v Kanadě je též oblíbeným vánočním stromkem. V Česku je využívána zejména jako okrasný strom v parcích. Lesnické využití je minimální, douglaska tvoří jen necelé 0,2 % z lesní plochy. V Německu, kde její podíl přesahuje 2 %, je o její dřevo velký zájem a jeho cena je cca o 20 % vyšší než cena smrkového dřeva. Navíc by bylo možné s ohledem na vysokou produkci užívat douglasku (spolu s vrbami a topoly) i v rámci pěstování rychle rostoucích dřevin na energetické využití biomasy. Pěstování douglasky a ochrana starších jedinců (např. jako památné stromy) s obvodem kmene nad 3 m však naráží na odpor některých orgánů ochrany přírody, neboť jde o nepůvodní dřevinu ve smyslu zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mezi památnými stromy je tak pouze 14 položek douglasky.
[editovat] Synonyma a odrůdy
[editovat] Synonyma
- Abies menziesii Mirbel, 1825 (druhové jméno původní autor uvádí menziezii)
- Abies taxifolia C. Presl non Desf., 1804
- Pseudotsuga taxifolia (Lambert) Britton, 1897
- Pinus douglasii Sabine ex Lambert, 1824
- Tsuga douglasii (Sabine ex Lambert, 1824) Carrière, 1855
- Pseudotsuga douglasii (Sabine ex Lambert, 1824) Carrière, 1867
- Abies mucronata Rafinesque, 1832
- Pseudotsuga mucronata (Rafinesque, 1832) Sudworth ex Holwinger, 1895
- Pseudotsuga lindleyana Carrière, 1868
- Pseudotsuga taxifolia (Poiret) Britton, 1889 (nom. illeg.)
[editovat] Odrůdy
- Pseudotsuga menziesii (Mirbel, 1825) Franco, 1950 var. menziesii - douglaska tisolistá obecná
- Pseudotsuga menziesii (Mirbel, 1825) Franco, 1950 var. glauca (Beissner) Franco, 1950 - douglaska tisolistá sivá
- Synonyma variety glauca:
- Pseudotsuga glauca Mayr, 1901
- Tsuga douglasii var. glauca Beissner in H. Jaeger & Beissner, 1884
- Pseudotsuga menziesii ssp. glauca (Beissner, 1884) E. Murray
- Pseudotsuga taxifolia var. glauca (Beissner, 1884) Sudw.
- Pseudotsuga douglasii var. glauca Mayr, 1890
- Pseudotsuga taxifolia ssp. glauca (Mayr, 1890) Schwerin
- Pseudotsuga taxifolia var. glauca (Beissner, 1884) Sudworth
- Pseudotsuga taxifolia var. glauca (Mayr, 1890) C. K. Schneider
- Pseudotsuga douglasii var. caesia Schwerin, 1907
- Pseudotsuga caesia (Schwerin, 1907) Flous, 1937
- Pseudotsuga menziesii var. caesia' (Schwerin, 1907) Franco, 1950
- Pseudotsuga taxifolia var. caesia (Schwerin, 1907) Ascherson & Graebner
- Pseudotsuga douglasii ssp. glaucescens Schwerin
- Pseudotsuga taxifolia var. glaucescens Schwerin
- Pseudotsuga glaucescens (Roezl) Bailly
- Pseudotsuga flahaulti Flous
- Pseudotsuga menziesii var. flahaulti (Flous) Silba
[editovat] Taxonomické poznámky
1. Odrůda Pseudotsuga menziesii (Mirbel, 1825) Franco, 1950 var. glauca (Beissner) Franco, 1950 bývá některými autory (např. Květena ČR) chápána jako samostatný druh Pseudotsuga glauca Mayr, 1901. Tento názor podporuje i skutečnost, že areál jejího původního rozšíření na severoamerickém kontinentu zahrnuje horské oblasti na severozápadě kontinentu (zejména Kaskádové pohoří a Skalisté hory) na rozdíl od základního druhu, jehož areál se rozkládá na tichomořském pobřeží USA a Kanady.
2. Jména druhů Pinus menziesii Douglas ex Lambert, 1837 (synon. Abies menziesii Lindley in Rees, 1833, non Mirbel, 1825 a Pinus menziesii (Douglas) Carrière, 1855) jsou synonyma zcela jiného druhu jehličnanu z čeledi borovicovité a to Picea sitchensis (Bongard, 1833) Carrière, 1855 - smrk sitka.
[editovat] Literatura
- Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1988. - S. 326-328. - ISBN 80-200-0643-5
- Douglaska tisolistá a jedle obrovská - opomíjení giganti. Neuhöferová, P. (ed) - Sborník recenzovaných referátů, Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy při FLE ČZU, 2006 ISBN 80-213-1532-6
[editovat] Podívejte se také na
- Černínova douglaska - nejstarší česká douglaska
- Douglaska v Újezdci
