Biomasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pojem biomasa označuje veškerou organickou hmotu vzniklou prostřednictvím fotosyntézy, nebo hmotu živočišného původu. Tímto pojmem je často označována rostlinná biomasa využitelná pro energetické účely jako obnovitelný zdroj energie.

Energetické využití biomasy zahrnuje:

Skupina	Technologie	Produkty	Výstupy
	Spalování		Teplo, elektřina
Chemické přeměny	Zplyňování	Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol	Elektřina, teplo, pohon vozidel
Chemické přeměny	Rychlá pyrolýza	Olej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanol	Elektřina, teplo, pohon vozidel
Chemické přeměny ve vodním prostředí	Zkapalňování	Olej
Chemické přeměny ve vodním prostředí	Esterifikace	Metylester řepkového oleje (MEŘO)-bionafta	Pohon vozidel
Biologické procesy	Anaerobní digesce	Bioplyn, metan	Elektřina, teplo, pohon vozidel
	Alkoholové kvašení	Etanol	Pohon vozidel
	Kompostování		Teplo (z chlazení kompostu)

Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu - dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu - a cíleně pěstovanou biomasu - energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.

(Biologie) Biomasa je souhrn látek tvořících těla organismů. Stanovuje se vážením, popřípadě odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů se stanovuje živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy se stanovuje buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu bílkovin, cukrů a tuků.

(Ekologie) Biomasa je celková hmota jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva na určité ploše. U rostlin se vyjadřuje v hmotnosti sušiny, u živočichů také v čerstvé hmotnosti (v joulech, dříve i v kaloriích, obsahu uhlíku ap.). U půdních a vodních organismů se vztahuje také k objemu (litr, cm³, m³). U rostlin se rozlišuje biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa živá nebo mrtvá (stařina).

Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

Zařízení, která produkuji z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy se nazývají biorafinérie.

[editovat] Biopaliva

Zdroje biomasy

Biopalivo je palivo z biomasy. Biopaliva mohou být tuhá, kapalná a plynná.

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15% celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17% a 19%).

Vzhledem k možnému budoucímu nedostatku ropy a k tomu, že využívání biomasy nepřispívá ke globálnímu oteplování, bude role biopaliv v budoucnu s velkou pravděpodobností růst.

Nevýhodou biopaliv ale zůstává malá plošná výtěžnost (v přepočtu 2-6 kW stálého tepelného nebo 1-2 kW mechanického či elektrického výkonu z hektaru u nejlepších energetických bylin) a relativně velká spotřeba energie a lidské práce (tato položka se obvykle propaguje jako podpora zaměstnatosti) na jejich získávání. V současné době mezi nejekologičtější paliva patří rostlinný olej.