Ejakulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ejakulace (z latinského eiaculatio [e:jakula:tio:] - vymrštění) je proces prudkého vypuzení spermatu ze ztopořeného penisu v několika rychle po sobě jdoucích výstřicích, obvykle doprovázené orgazmem v důsledku sexuální stimulace vyvolavší erekci penisu. Ejakulace může nastat též samovolně během spánku (viz poluce) nebo stimulací prostaty.

[editovat] Průběh

Průběh ejakulace je doprovázen značným vzrušením (užívá se francouzský termín la petite mort), které může být pro muže velmi příjemné a uspokojující. Každý z výstřiků je spojen s vlnou sexuální rozkoše, zejména na penisu a v okolní krajině. První a druhý stah svalstva chámovodu a močové trubice je obvykle nejsilnější a vypudí z těla největší objem spermatu. Každý další stah je poté provázen menším množstvím spermatu a slabší vlnou vzrušení. Během ejakulace někteří muži vydávají neúmyslné zvuky jako vzdechy nebo dokonce výkřiky, někteří zažívají stahy svalů na různých částech těla, zřídka po celém těle, pravidelně však stahy řitního svěrače.

Ejakulace má dvě fáze: v první fázi (zvané emise) se dvě trubice zvané chámovody smrští a vypudí sperma z nadvarlat, kde byla uskladněna, do prostaty (přes tzv. ampuly, zvětšené části konce chámovodu). Počátek první fáze je hodnocen jako bod, z něhož není návratu či bod nevyhnutelné ejakulace. Po průběhu koncem chámovodu se sperma mísí s tekutinnými výměšky semenných měchýřků (vesiculæ seminales), prostaty a Cowperovy žlázy. Tím sperma nabývá podoby ejakulátu, zároveň nastává druhá fáze, vlastní ejakulace. Při ní je ejakulát vypuzen močovou trubicí (urethra) rytmickými stahy ven z těla.