Feng-šuej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Feng-šuej (tradiční znaky: 風水, zjednodušené znaky: 风水, hanyu pinyin: fēngshuǐ (feng shui)- doslova „vítr a voda” ) je tradiční čínské učení, které se zabývá vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit harmonii v prostoru a umožnit nerušené plynutí energie čchi. Takovým prostorem může být například byt, dům, pracoviště, zahrada nebo město.

Feng-šuej má dvě hlavní školy: školu formy a školu kompasu. Pracuje mimo jiné s polaritou jinu a jangu a s tzv. pěti elementy (voda, země, dřevo, oheň, kov) a snaží se mezi nimi nastolit harmonii prostřednictvím barev, tvarů, materiálů, vůní i zvuku. Jedním z pilířů této nauky je i čínská astrologie.

[editovat] Pilíře učení Feng-Šuej

Celé učení se opírá o tok energie ČCHI, která je všudypřítomná, vyživuje prostor kolem nás, jejím zdrojem je neustálá dynamická přeměna energií Jin a Jang. Množství a kvalita energie ČCHI mají přímý vliv na naše zdraví a vitalitu.
Živlový pentagram - univerzální systém, který udává životní element člověka, ovlivňuje harmonii mezi lidmi navzájem, harmonii prostoru, je pomocníkem při prevenci i léčení podle tradiční čínské medicíny.
Schéma Pa-Kua - další univerzální systém, s jehož pomocí lze identifikovat hlubší příčiny problémů v životě lidí, posouzením mikrokosmu, ve kterém člověk žije - jeho místností, pracovního stolu apod. Jednotlivé předměty, jejich umístění v prostoru a jejich současný stav vypovídají srozumitelnou řečí o kvalitě života lidí, o pravých příčinách jejich problémů či nemocí.
Faktor času - všechno kolem nás je v neustálém pohybu, život lidí, ale i naší planety i celého kosmu se odehrává v různých časových cyklech, každý tento cyklus má svou specifickou energii. Významnou součástí je tradiční čínská astrologie a kosmologie, vycházející z dlouhodobého pozorného sledování přírody i nebeských událostí starověkými učenci.