Gorila východní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Gorila |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 gorila východní
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Gorila východní byla dříve považována za poddruh gorily nížinné, nyní má status samostatného druhu a zahrnuje východní nížinné gorily (Gorilla beringei graueri) a jednu nebo několik podruhů horských goril. Každá skupina se potuluje ve svém domovském aréalu o rozloze 400-800 hektarů, který se vyjma centrálního jádra může zčásti překrývat s areály sousedních skupin.
[editovat] Potrava,mláďata, hiearchie
Hlavní potravou jsou listy, výhonky a stvoly, ovoce, kořeny, měkká kůra a houby. Příležitostně gorily sbírají mravence a rychle je spolknou dřív než mohou kousnout. Za soumraku s skupina uloží k odpočinku, staří samci na zem, samice a mláďata někdy do hnízd na stromech. Každá samice sdílí hnízdo se svým současným mláďětem. Dominantní stříbrohřbetý samec je otcem většiny nebo všech mláďat ve skupině. Samec upoutává pozornost říjních samic náznaky krmení, houkáním, bitím se v prsa, boucháním rostlinami, výskoky a kopanci. Je nepravděpodobné, že by samice přešla k jinému samci, pokud by nebyl její druh nebyl zabit. Mládě zůstává s matkou až do jejího příštího porodu asi po čtyřech letech. Některé gorily horské umožňují získat příjmy od turistů a dostává se jim proto ochrany, ale pro jiné představují pytláci i nadále riziko.
[editovat] Zastrašování
Stříbrohřbetý dominantní samec může použít jako další prostředek k zastrašení útočníka houkání, jestliže jeho štěkot nestačí. Stojí pak vzpřímeně, bije částečně sevřenýmy pěstmi do prsou (holá kúže tam zesiluje zvuk) a hází na vestřelce vegetaci. Jestliže i toto selže, může na něj zaútočit s ohromným řevem, údery rukama, kopanci a kousáním
