Živočichové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa). Jednobuněčné heterotrofní organismy jsou řazeny do polyfyletické skupiny Protista.
Jako živočichové v širším slova smyslu (Holozoa) je označována skupina Metazoa, o které pojednává tento článek, rozšířená a její jednobuněčné příbuzné (parafyletická skupina Choanozoa).
Jako heterotrofní organismy jsou živočichové závislí na autotrofních organismech, především na rostlinách. Někteří živočichové žijí v symbióze s autotrofními jednobuněčnými organismy, které jim poskytují potravu. Přibližně třetina kmenů má parazitické zástupce, některé kmeny jsou výhradně parazitické.
V živočišném těle často dochází ke značné specializaci jednotlivých částí (tkáně, orgány). Houby (Porifera) a vločkovci (Placozoa), tj. nejprimitivnější kmeny, ale ještě tkáně nemají a jejich buňky jsou do jisté míry schopné autonomie. Houby (Porifera) jsou příbuzné s trubénkami (Choanozoa), kmenem prvoků, jehož zástupci mají schopnost tvořit kolonie. Skupina Myxozoa je sekundárně jednobuněčná a byla proto dříve nesprávně řazena mezi prvoky – dokázala se však její příbuznost s žahavci.
Je známo přes 35 kmenů mnohobuněčných. Zhruba polovina je výhradně mořských, všechny kmeny kromě drápkovců (Onychophora) mají i vodní zástupce. Všechny kmeny, včetně drápkovců, vznikly v moři.
Obsah |
[editovat] Systém živočichů
- Systém živočichů je zpracován podle knihy Jana Zrzavého Fylogeneze živočišné říše.
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny - „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina dvojlistých živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť zahrnuje různé vývojové linie. Houby (Porifera), jež jsou samy o sobě také parafyletické, tvoří nejbazálnější větev živočichů. Všichni živočichové s výjimkou hub tvoří monofyletický taxon Eumetazoa, živočichové bez hub a žebernatek tvoří skupinu Planulozoa. Skupinu nejblíže příbuznou trojlistým živočichům jsou pravděpodobně výtrusenky.
[editovat] Dvojlistí (Diblastica)
- Kmen: Houbovci (Porifera)
- Kmen: Žebernatky (Ctenophora)
- Kmen: Vločkovci (Placozoa)
- Kmen: Žahavci (Cnidaria)
- Kmen: Výtrusenky (Myxozoa)
[editovat] Trojlistí (Triblastica) = Bilateria
Bazální skupinu trojlistých tvoří praploštěnci (Acoelomorpha) dříve řazené mezi ploštěnce, zbytek (zvaný Eubilateria) se dělí na dvě velké linie - prvoústé (Protostomia) a druhoústé (Deuterostomia).
- Kmen: Praploštěnci (Acoelomorpha)
[editovat] Prvoústí (Protostomia)
Bazální skupinou prvoústých jsou ploutvenky (Chaetognatha). Zbytek se dělí na dvě velké skupiny - Lophotrochozoa a Ecdysozoa. Sporné zatím zůstává zařazení lilijicovců.
- Kmen: Ploutvenky (Chaetognatha)
- Kmen: Morulovci (Mesozoa) (někdy dělen na kmeny sépiovky Rhombozoa a plazmodiovky Orthonectida)
- Kmen: Mechovci (Ectoprocta = Bryozoa)
- Platyzoa
- Kmen: Lilijicovci (Myzostomida)
- Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes)
- Kmen: Břichobrvky (Gastrotricha)
- Kmen: Kamptozoa (mechovnatci Entoprocta + vířníkovci Cycliophora)
- Kmen: Čelistovci (Gnathifera)
- Kmen: Pásnice (Nemertini = Nemertea)
- Kmen: Sumýšovci (Sipunculida)
- Kmen: Kroužkovci (Annelida)
- Kmen: Měkkýši (Mollusca)
- Kmen: Ramenonožci (Brachiopoda)
- Kmen: Chapadlovky (Phoronida)
- Chobotovci (Scalidophora)
- Nematoida
- Panarthropoda
[editovat] Druhoústí (Deuterostomia)
Je pravděpodobné, že na bázi všech druhoústých živočichů jsou strunatci. Zbytek tvoří linie vedoucí k mlžojedům a její sesterská skupina Ambulacraria, která se dělí na polostrunatce a ostnokožce.
- Kmen: Mlžojedi (Xenoturbellida)
- Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
- Kmen: Polostrunatci (Hemichordata)
- Kmen: Strunatci (Chordata)
- Podkmen: Pláštěnci (Urochordata)
- Podkmen: Bezlebeční (Acrania)
- Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
[editovat] Živočichové a člověk
Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zřídka jím může být označen i například hmyz. Zvířata žijící ve volné přírodě se označují slovem zvěř, jejich maso zvěřina.
Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že takováto hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“ (co někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné, neužitkové i dopravní (např. psa lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. ledňáček může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý. Medvěd může být shledán efektivním likvidátorem mršin (užitečný), ale též nebezpečnou šelmou (nebezpečný) a vykradačem úlů (škodlivý).
Nebezpečná zvířata (zvířata ohrožující přímo život nebo zdraví)
Škodlivá zvířata –škůdci, (zvířata ohrožující jiné zájmy, např. úrodu, ekologickou rovnováhu apod.)
Užitečná zvířata (zvířata, pro něž má člověk nějaké běžné užitečné využití)
Chovná zvířata (maso, vejce, mléko, vlna)
- dobytek (tur domácí, prase, ovce), kur domácí a jiné
Neužitková domácí zvířata (chovaná zejména k uspokojení emocionálních potřeb člověka)
- kočka, pes, papoušek, morče, osmák degu a mnohé jiné
Zvířata v dopravě (tažná zvířata, zvířata užívaná k jízdě)
- kůň, tur domácí, osel, slon, pes
[editovat] Podívejte se také na
- Eukaryota
- Wikispecies: všechny druhy (anglicky)
