Hřib kovář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hřib kovář

Hřib kovář http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď:	hřibovité (Boletaceae )
Rod:	Hřib (Boletus)

Binomické jméno

Boletus erythropus
Schaeff.: Fr.

Hřib kovář (Boletus luridiformis Rostk.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých

[editovat] Synonyma

Boletus erythropus (Fr. ex Fr.) Krombh.
Boletus luridus var. erythropus

[editovat] Popis

Klobouk má v průměru 5-20 cm, zpočátku je polokulovitý, později polštářovitý. Zbarven je kaštanově tmavohnědě až černohnědě. Povrch je v mládí sametový, suchý, stářím a pomačkáním šedě černá.
Rourky jsou žlutozelené, póry zpočátku žluté, brzy však tmavě krvavě červené, pomačkáním modrozelenají.
Třeň je je 5 - 15 cm dlouhý, 2 - 4 cm tlustý, v mládí břichatý až soudkovitý, pak kyjovitý až válcovitý. V dolní polovině je nápadně rozšířený. Celý povrch třeně je hustě pokrytý drobnými nachovými šupinkami. Nemá síťku, otlačená místa modrozelenají.
Dužnina je sírožlutá, na řezu ihned intenzivně modrozelená, pak se odbarvuje do světle šedožluta.
Chuť a vůni má nenápadnou a příjemnou.
Výtrusný prach olivově hnědý.

[editovat] Výskyt

Roste v květnu až říjnu v jehličnatých a listnatých lesích na kyselé půdě, v horách a podhůří je častější. Vyskytuje se v celé Evropě, na Kavkaze a v Malé Asii.

Kováři se lidově říkalo modrák, sivák, hněvuš, sinál (Beskydy) apod.

[editovat] Použití

Je jedlý a velmi chutný, avšak je nutná delší tepelná úprava (uvádí se 20 minut), syrový nebo nedovařený může u citlivějších jedinců vyvolat trávicí potíže.

Jeho použití v kuchyni je všestranné. Užívá se jednak do polévek, k přípravě omáček, dále pak je chutný na paprice, na smetaně, do těstovin, k masu apod.