|
Historie je nauka o minulosti lidstva a to o všech jejích stránkách. Proto se zabývá ději politickými, hospodářskými, náboženskými i kulturními. Můžeme ji považovat za paměť lidstva, protože nám velmi funkčně všechny děje uplynulé zprostředkovává. Je nutné se ji učit, kdyby tak člověk nečinil, musel by všechny zkušenosti generací nabývat sám, osobně.
|
|
|
ČLÁNEK
|
Republikánská strana (anglicky Republican party), přezdívaná Velká stará strana (GOP,Grand Old Party), je jedna z dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Strana zastává pevné konzervativní idee, kombinované s americkým nacionalismem a pevnou spoluprácí s katolickou církví. Republikánská strana byla založena roku 1854 protiotrokářskými aktivisty a zastánci bezplatného osidlování. Celoamerickou stranou se Republikáni stali až roku 1856. Prvním republikánským prezidentem se stal Abraham Lincoln v roce 1860. Poté co skončila americká občanská válka (1865) porážkou Jihu, tedy zachováním územní celistvosti americké Unie a zrušením otroctví, se Demokratická a Republikánská strana od sebe lišily jen velmi málo. Demokraté byli stoupenci svobodného obchodu, menší federální vlády a větší decentralizace, republikáni prosazovali protekcionistická cla, jakož i podporu federální vlády průmyslu a transkontinentálním železnicím.
Republikáni se pyšní i tím, že první žena, která byla zvolena do Kongresu (Jeanette Rankin za stát Montana) pocházela právě z jejich strany. Znakem strany je slon [1].
|
|
OBRÁZEK
|
Slavných dvanáct kontroverzních karikatur proroka Mohameda, které byly poprvé publikovány v dánském deníku Jyllands-Posten a později vzbudily velké povzdvižení nejen v muslimských zemích.
|
|
UDÁLOST
|
Druhá pražská defenestrace
Po smrti Rudolfa II. jeho bratr Matyáš pokračoval v potlačování náboženské svobody. 23. května 1618 na Pražském hradě uspořádali nespokojení šlechtici soud se dvěma císařskými místodržícími (Vilémem Slavatou a Jaroslavem Bořitou z Martinic), shledali je vinnými a vyhodili je i s písařem Fabriciem z okna. Všichni tři přežili, neboť náhodou dopadli na hromadu hnoje.
|
|
|
OSOBNOST
|
Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány) byl první československý prezident, český filozof, pedagog, politik, vědec, spisovatel a žurnalista. Narodil se krátce po bouřlivém revolučním roce 1848 v chudé rodině žijící na moravském Slovácku, jeho matka byla německé národnosti, otec slovenské. Už za dob studií byl literárně činný, napsal řadu studií a odborných statí. Díky rozdělení Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část dostal místo mimořádného profesora na nově založené české univerzitě. V lednu 1915 odjel do Švýcarska. V Ženevě 6. července 1915 pronesl svůj slavný projev k pětistému výročí Husova upálení, v kterém vyhlásil boj habsburské nadvládě: „Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti třeba železem.“ Dne 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem samostatného Československa.
|
|
|
|
|
|