Republikánská strana (USA)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republican Party
Logo:	« logo »
Založena:	1854
Barvy:	červená (neoficiálně)
Politické ideologie:	Konzervatismus Nacionalismus
Politické zařazení	pravicové
Současný předseda:	Mel Martinez

Republikánská strana (anglicky Republican party), přezdívaná Velká stará strana (GOP,Grand Old Party), je jedna z dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Strana zastává pevné konzervativní idee, kombinované s americkým nacionalismem a pevnou spoluprácí s katolickou církví. Republikánská strana byla založena roku 1854 protiotrokářskými aktivisty a zastánci bezplatného osidlování. Celoamerickou stranou se Republikáni stali až roku 1856. Prvním republikánským prezidentem se stal Abraham Lincoln v roce 1860. Poté co skončila americká občanská válka (1865) porážkou Jihu, tedy zachováním územní celistvosti americké Unie a zrušením otroctví, se Demokratická a Republikánská strana od sebe lišily jen velmi málo. Demokraté byli stoupenci svobodného obchodu, menší federální vlády a větší decentralizace, republikáni prosazovali protekcionistická cla, jakož i podporu federální vlády průmyslu a transkontinentálním železnicím.

Republikáni se pyšní i tím, že první žena, která byla zvolena do Kongresu (Jeanette Rankin za stát Montana) pocházela právě z jejich strany. Znakem strany je slon [1].

Abraham Lincoln

[editovat] Ideologický základ

Předchůdkiní strany bylo politické uskupení nazvané Federalisté. Už od dob Federalistů a ještě více pak po založení samotné Republikánské strany měli její členové a příznivci silnou víru v individualismus, omezenou vládu a plně volný obchod. To jim vyneslo podporu a ocenění od tradiční euroasijské pravice. Často jsou ale kritizováni kvůli svému postoji ke globálnímu oteplování,favorizování trestu smrti a v minulosti také kvůli tolerování rasové a náboženské netolerantnosti. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Republikáni mají silnou podporu u vdaných (často tedy starších) párů, více u mužů, než u žen. [2]

[editovat] Neokonzervatismus

Neokonzervatismus je politický směr, který se prosadil v USA a v Republikánské straně v posledních zhruba 20 - 30 letech. Hlavní ideou tohoto směru je fakt, že U8A jsou v současnoti nejmocnější země na světě - ať už ekonomicky, technologicky nebo vojensky. Neokonzervativci (anglicky "neocons") se domnívají, že USA by měli tohoto stavu využít a "přeformovat" si svět podle svých představ. Mezi následky tohoto myšlení patří válka v Iráku (2003) či americká neochota smířit se s Íránem.

[editovat] Představitelé neokonzervatismus

Neokonzervatismus má v USA poměrně silné, i když (díky neúspěchu ve válce v Iráku) slábnoucí postavení. Příznivci neokonzervatismus jsou obvykle Američané v malých městech, křesťané a voliči Republikánské strany. Mzi hlavní představitele neokonzervatismu patří bývalý americký prezident Ronald Raegan, nynější prezident George W. Bush, součastí šéf světové banky Paul Wolfowitz, bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld či víceprezident Dick Cheney.