Hugenoti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugenoti byli francouzští protestanti v 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.
Během většiny 16. století hugenoty ve Francii tvrdě pronásledovali. Ačkoliv v roce 1561 persekuci formálně ukončil královský Edikt orléanský a o rok později to 17. ledna potvrdil Edikt ze Saint Germaine, ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly 1. března 1562 masakrem hugenotů ve Wassy. V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity za Bartolomějské noci. Války se táhly až do roku 1598, kdy král Jindřich IV. vydal Edikt nantský, jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Ludvík XIV. roku 1685 edikt zrušil a hugenotské náboženství prohlásil za ilegální, což způsobilo ve Francii masovou vlnu emigrace do protestantských zemí Evropy a také do Ameriky.
