Ženeva
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ženeva |
||
---|---|---|
|
||
Genève - Ginevra - Genf - Genevra - Geneva
(francouzsky - italsky - německy - románsky - anglicky)
Druhé největší město Švýcarska (po Curychu) a hlavní město kantonu Ženeva (République et Canton de Genève). Město Ženeva samotné má 185 tisíc obyvatel, kanton 430 tisíc, ale úzce propojená aglomerace 650 tisíc (2003).
Leží na západním konci Švýcarska u Ženevského jezera na řece Rhône, z jezera vytékající. Druhou řekou je Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction.
Obsah |
[editovat] Hospodářství
V Ženevě sídlí řada mezinárodních organisací, mezi nimi OSN (ONU/UNO), CERN, Červený kříž (Croix rouge), WHO, IAO, ITU, WIPO, WMO. Je významným bankovním a obchodním centrem, má řadu průmyslových firem, a je oblíbeným kongresový místem. Významný turismus.
[editovat] Doprava
Město i kanton jsou výborně napojeny na mezinárodní dopravní síť. Po Curychu druhé největší letiště ve Švýcarsku Genève-Cointrin, napojení na francouzskou vysokorychlostní síť TGV, dálniční síť. Regionální síť veřejné dopravy.
[editovat] Dějiny
V keltské době hlavním městem Allobrogerů. V římské době chránící most. Od přelomu 4./5. století do 1536 biskupské sídlo. Od 5. do 9. století sídlo burgundských králů. Na začátku 11. století spolu s Burgundskem částí Svaté říše německé, v níž se stává opět biskupským sídlem.
1526 městský svazek s Bernem a Fribourgem. 1536 reformace a vyhlášení svobodné Ženevské republiky. Ženeva se stává spojeneckým místem Švýcarského spříženectví. 1559 založení Akademie Johannem Calvinem. 1798-1814 Ženeva anektována Francií. 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženeva, jeho poddanských území a k němu Vídeňským kongresem přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město Carouge. Ale i nadále se drží vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostává novou kantonální ústavu a roku 1848 schvaluje spolkovou ústavu Švýcarska, jako jeden z liberálních kantonů.
[editovat] Pozoruhodnosti, památky, volný čas
Jezero, vodotrysk (Jet d'Eau, 140 m vysoký), promenády kolem jezera a řek.
Centrum. Čtvrti z 18. století. Staré město, románsko gotická katedrála Sv. Petra (St. Pierre, 9. až rané 13. století), dům kde se narodil Jean-Jacques Rousseau, radnice (pozdní 15. Jh.), Palác národů (Palais des Nations) sídlo OSN (ONU / UNO), památník reformace (1917) v parku u university, památník Servetus (1903), Anglická zahrada, botanická zahrada.
Mezinárodní autosalon (u letiště). Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Muzeum hodin, Muzeum umění a dějin. Galerie.
Čtvrť Carouge, dodnes zachovaný ráz kdysi samostatného města. Hora Salève (horolezectví, plachtění), přilehlá část pohoří Jura (lyžování). Vinice s vinařskými vesničkami.
Yachting, surfování, vyjížďky na koni, plachtění, tenis, plavání, bruslení.
[editovat] Externí odkazy
- www.ge.ch - stránky státu Ženeva, francouzsky (Site officiel de l'Etat de Genève)
- etat.geneve.ch/topoweb4 - mapy a plány (Cartes) - viz též Švýcarsko
- www.geneva.ch - další informace, kultura, ekonomika
- www.geneve-tourisme.ch - další informace (Genève Tourisme)
|
|
---|---|
KANTONY A JEJICH HLAVNÍ MĚSTA : Aargau AG Aarau | Appenzell Ausserrhoden AR Herisau | Appenzell Innerrhoden AI Appenzell | Basilej-venkov BL Liestal | Basilej-město BS Basilej | Bern BE Bern | Fribourg / Freiburg FR Fribourg / Freiburg | Ženeva GE Ženeva | Glarus GL Glarus | Graubünden GR Chur | Jura JU Delémont | Lucern LU Lucern | Neuchâtel NE Neuchâtel | Nidwalden NW Stans | Obwalden OW Sarnen | Schaffhausen SH Schaffhausen | Schwyz SZ Schwyz | Solothurn SO Solothurn | St. Gallen SG St. Gallen | Thurgau TG Frauenfeld | Ticino TI Bellinzona | Uri UR Altdorf | Valais / Wallis VS Sion | Vaud VD Lausanne | Zug ZG Zug | Curych ZH Curych |
Mapy: 46° 12′ S, 06° 09′ V