Wikipedista diskuse:Ivak
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Začal(a) jste dobře a jste na nejlepší cestě přispívat vlastními články.
Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:
Několik dobrých rad:
- Abyste se podepsal(a) na diskusních stránkách, stačí napsat 4 vlnovky
~~~~
nebo je vložit kliknutím na třetí ikonu zprava v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují. - Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Věříme, že se tu uvidíme často.
Těší nás, když metalurgie v budoucnu i na české Wikipedii bude lépe zastoupena, zejména, bude-li se o ni starat odborník. Což ovšem neznamená, že jako takový nemůžete přispět i v oblastech Vašich zájmů - naopak. Proto tedy: editujte s odvahou, a máte-li problém či optázku, zeptejte se prostě. Moho zdaru, -jkb- ✉ 09:43, 6. 12. 2005 (UTC)
P.S. Co se týče češtiny: já jsem 39 let v zahraničí... No a ještě k psaní češtiny na německé či jiné klaviatuře: vizte zde. -jkb- ✉ 09:46, 6. 12. 2005 (UTC)
Obsah |
[editovat] Licence obrázků
Dobrý den. Díky, že nahráváte na Wikipedii obrázky. Abychom měli jistotu, že je možné je zde použít, je u každého třeba uvádět jeho původ a licenci. Protože obrázky, které tyto údaje postrádají, jsou po týdnu mazány, prosím Vás o doplnění informací o následujícím souboru:
Podrobnosti o problematice autorských práv na Wikipedii jsou na stránce Wikipedie:WikiProjekt Licence souborů. Přehled použitelných šablon pro licence je k nalezení na Wikipedie:Popisky licence souborů. Budete-li mít nějaké dotazy, obraťte se na mne, rád Vám pomohu. --Zirland 15:28, 8. 2. 2006 (UTC)
-
- Hallo Zirlande,
Obrázek jsem znova načetl a správně označil jako můj výrobek. Doufám že to teď bude už v pořádku.-Ivak 14:30, 9. 2. 2006 (UTC)
[editovat] Zbytková pnutí
- Dají se zbytková pnutí eliminovat žíhaním přes bainititickou oblast ?--Robo 18:29, 12. 5. 2006 (UTC)
-
- Zbytková pnutí se dají již snížit vyvařením ve vodě tj. ohřátím na 100°C, doba setrvání se řídí velikostí předmětu a velikostí očekaváných pnutí. Při vyšších hodnotách pnutí je potom nutné popoštění až do 300°C. Zde dochází již ke snížení některých mechanických hodnot. Bainitická struktura má zásadně nižší hodnoty zbytkových pnutí než struktura martensitická. Pokud jsem neodpověděl přesně na vaši otázku, ozvěte se. --ivak 11:20 30.05.2006
- Povedal by som, že ste mi odpovedal presnejšie ako som chcel :) Čiže bainitovanie ich neeliminuje ale len podstatne zníži. Hádam dobre že tak rádove 10x ? Ďakujem--Robo 09:21, 31. 5. 2006 (UTC)
- Zbytková pnutí se dají již snížit vyvařením ve vodě tj. ohřátím na 100°C, doba setrvání se řídí velikostí předmětu a velikostí očekaváných pnutí. Při vyšších hodnotách pnutí je potom nutné popoštění až do 300°C. Zde dochází již ke snížení některých mechanických hodnot. Bainitická struktura má zásadně nižší hodnoty zbytkových pnutí než struktura martensitická. Pokud jsem neodpověděl přesně na vaši otázku, ozvěte se. --ivak 11:20 30.05.2006
- Mal by som ešte jednu otázku: ako sa dá odhadnúť maximálna hrúbka stien obrobkov pri izotermickom spracovaní ADI tak, aby v jadre ešte nevznikal perlit ? Stačia mi poprípade aj približné príklady.--Robo 20:31, 16. 6. 2006 (UTC)
- Tlouštka stěny odlitku, kterou je možno isotermicky zpracovat je závislá na poloze tzv. prlitického nosu v ZTU diagramu (S-křivka).Ochlazovací křivka vašeho odlitku nesmí projít touto oblastí. Posice je závislá na stupni legování slitiny. Jako legující prvky jsou používány: molybden, měď, nikel ap. Tyto posunují perlitický nos doprava. Adeqátním legováním a použitím optimálních ochlaziovacích medií je možno zpracovat odlitky do tlouštky stěny aý 200 mm. --ivak 12:05 6.7.2006
- Ďakujem. Mne sa zatiaľ podarilo len cca 120 mm :) --Robo 19:26, 9. 8. 2006 (UTC)
- Tlouštka stěny odlitku, kterou je možno isotermicky zpracovat je závislá na poloze tzv. prlitického nosu v ZTU diagramu (S-křivka).Ochlazovací křivka vašeho odlitku nesmí projít touto oblastí. Posice je závislá na stupni legování slitiny. Jako legující prvky jsou používány: molybden, měď, nikel ap. Tyto posunují perlitický nos doprava. Adeqátním legováním a použitím optimálních ochlaziovacích medií je možno zpracovat odlitky do tlouštky stěny aý 200 mm. --ivak 12:05 6.7.2006
[editovat] Dislokácie
- Súvisí únava materiálu s ubúdaním dislokácií mriežky (Versetzungen) v materiáli ? Ďakujem. --Robo 12:30, 25. 8. 2006 (UTC)
-
- Už jsem dlouho nenavštívil Wiki a tak je moje odpověď opožděná. Na vasi otazku neznám naprosto přesnou odpověď, ale podle mého názoru je váš návrh správný. Podle definice ( prof. Píšek) jsou dislokace v atomové mřížce příčinou plastických vlastností materiálu. Se snižujícím se počtem dislokací se také mění plastické vlastnosti a může dojít ke zkřehnutí a tím k únavovým lomům. Na druhé straně je tento názor spojen s určitou kontradikcí, protože dislokace v atomové mřížce znamenají poruchy a zmenšení stupně těchto poruch by mohlo mít právě opačný vliv. Přesnější odpovědˇ by vám jistě mohl dát někdo kdo se zabývá fysikou kovů. Zde bych vam doporučil se obrátit na VŠB v Ostravě nebo ČVUT v Praze.
- Ďakujem za odpoveď, skúsim sa spýtať poďla vašej rady. V každom prípade to potrebujem overiť aspoň u 3 zdrojov, keďže v žiadnej literatúre, ako ste už spomínal neexistuje nejaká zhoda. --Robo
- Už jsem dlouho nenavštívil Wiki a tak je moje odpověď opožděná. Na vasi otazku neznám naprosto přesnou odpověď, ale podle mého názoru je váš návrh správný. Podle definice ( prof. Píšek) jsou dislokace v atomové mřížce příčinou plastických vlastností materiálu. Se snižujícím se počtem dislokací se také mění plastické vlastnosti a může dojít ke zkřehnutí a tím k únavovým lomům. Na druhé straně je tento názor spojen s určitou kontradikcí, protože dislokace v atomové mřížce znamenají poruchy a zmenšení stupně těchto poruch by mohlo mít právě opačný vliv. Přesnější odpovědˇ by vám jistě mohl dát někdo kdo se zabývá fysikou kovů. Zde bych vam doporučil se obrátit na VŠB v Ostravě nebo ČVUT v Praze.
[editovat] Tuhý roztok
Mohl byste prosím napsat článek o tuhém roztoku, jeho charakteristiku a příklady? Několikrát se to na wiki objevilo a nemusí to být všem jasné. Například já si ho představuji jako sklo. Děkuji --MiF 10:57, 4. 12. 2006 (UTC)
- Děkuji za návrh. Určitě se k němu v příštích dnech vrátím a pokusím se srozumitelně definovat a vysvětlit pojem tuhého roztoku. --ivak