Játrovky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Játrovky |
||||
|---|---|---|---|---|
 zástupci játrovek
|
||||
| Vědecká klasifikace | ||||
|
||||
|
|
||||
|
Jungermanniopsida
Marchantiopsida
|
Játrovky jsou vývojově primitivní stélkaté zelené rostliny, které tradičně zařazujeme spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty.
V dnešním pojetí tvoří játrovky oddělení Marchantiophyta, pojmenované podle zástupců rodu Marchantia (porostnice), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae, nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický habitus mnoha zástupců.
[editovat] Morfologie
Játrovky tvoří tři základní typy stélek. Vývojově nejpůvodnější je stélka lupenitá (frondosní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově nejpokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliosní) a zde se již setkáváme s diferencovaným stonkem (kauloid), listy (fyloidy) a samozřejmě též s rhizoidy (např. Chiloscyphus). Třetím typem jsou pak přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).
[editovat] Ekologie
Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. V naší přírodě se s nimi setkáváme nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), nebo na čerstvě rozrušené půdě a kamenech koryt potoků (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerothermní trávníky (Mannia fragrans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi nejvýznamnější stromové epifyty.
[editovat] Historie
Játrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin. Fosilní nálezy datují jejich vznik již v období svrchního karbonu.
