Jeroboám II.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeroboám II., též Jarobeám II. patřil k nejvýznamnějším králům Severního Izraele. Vládl asi v letech 793–753 př. Kr; do roku 782 př. Kr společně se svým otcem Jóašem.
Byl čtvrtým králem Jehúovy dynastie. Jeho vláda byla obdobím územní expanze a hospodářské prosperity. Izraelské království se stalo regionální velmocí, jeho rozsah se blížil rozsahem říši Šalomounově. Bylo to umožněno poklesem vlivu Asyrské říše na Blízkém východě.
Za vlády Jeroboáma II. působili proroci Ámos, Ozeáš a Jonáš. V knihách prvních dvou proroků se zračí náboženský a mravní úpadek izraelské společnosti v době posledního mocensko-ekonomického vzestupu Severního Izraele před jeho zánikem.
Předchůdce: | 793–753 př. n. l. | Nástupce: |
Jóaš | Jeroboám II. | Zekarjáš |