Jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jezero (v případě malých rozměrů jezírko) je přirozená vodní nádrž, která není přímo spojena se světovým oceánem. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Některá jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře).

[editovat] Klasifikace jezer

[editovat] Podle vody

sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
smíšená jezera - jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)

[editovat] Podle způsobu vzniku

tektonická - vznikají v důsledku tektonické činnosti - propadem zemského povrchu (Tanganika, Malawi, Ukerewe, Bajkal) nebo oddělením od oceánu vyzvednutím mořského dna (Kaspické moře)
vulkanická jezera (též sopečná) – např. Crater Lake, Taupo, Nikaragua
- kráterová
- kalderová
- hrazená lávovými proudy
ledovcová jezera (nazývaná také plesa) – např. Černé jezero, Čertovo jezero, Plešné jezero, Štrbské pleso -
- proglaciální tj. hrazená ledovcem
- karová
- morénová
- očka
sesuvová jezera – např. Odlezelské jezero
termokrasová jezera
- alasová
- pingová
fluviální jezera
- erozní (např. pod vodopády)
- jezera mrtvých ramen řek
- hrazená břehovými valy
limanová jezera – např. Razelm
eolická jezera
- hrazená přesypy
- jezera v deflačních sníženinách
jezera vzniklá rozpouštěním podloží – např. Plitvická jezera
- závrtová jezera
- jezera v poljích
- solná jezera (vzniklá rozpuštěním solného pně)
jezera vzniklá činností organismů
- atolová jezera za korálovou bariérou
- rašeliništní jezera – např. Velké mechové jezírko na Rejvízu
- bobří jezera
- přehradní nádrže
meteoritická jezera

Nutno podotknout, že jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.