Josef Suk starší
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Suk starší (4. ledna 1874 Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český pozdně romantický hudební skladatel a houslista.
[editovat] Život
V letech 1885 až 1892 studoval Suk na pražské konzervatoři, kde byl žákem Antonína Dvořáka. V roce 1898 se oženil s Dvořákovou dcerou Otilií. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře (Karel Hoffmann, Oskar Nedbal a Otto Berger) založil České kvarteto, v němž hrál velkou část svého života druhé housle. Od roku 1922 na pražské konzervatoři vyučoval; k jeho žákům patřili mj. Bohuslav Martinů, Jaroslav Ježek a Klement Slavický. Zemřel v roce 1935 v Benešově a je pohřben v rodných Křečovicích.
Vnukem Josefa Suka staršího je houslista Josef Suk mladší.
[editovat] Hudební dílo
Počáteční Sukova díla vznikala pod vlivem Dvořáka a Brahmse. Později si Suk vypracoval složitější osobní styl se složitější harmonií. Na rozdíl od jiných českých skladatelů jeho skladby nevycházejí z tradice české lidové hudby.
Vybraná díla:
- Klavírní skladby - souhrnně nahrál Pavel Štěpán
- Serenáda pro smyčce (1892)
- Azrael (1906) – symfonie vytvořená pod vlivem smrti jeho ženy a A. Dvořáka
- Pohádka (1900)
- Pohádka léta (1907 až 1909), Zrání (1912) a Epilog (1920 až 1933) – trilogie symfonických básní
