Kardiopulmonální resuscitace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kardiopulmonální resuscitace je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční resp. zástavou dechu. Velmi zřídka dochází k obnovení dechu a oběhu pouze účinkem vnější srdeční masáže a umělého dýchání.
Provádíme při zjištění známek zástavy oběhu - postižený nereaguje na silný podnět, nedýchá (mohou však být zachovány občasné lapavé dechy), je voskově bledý, rty, ušní boltce, špička nosu, nehtová lůžka jsou namodralá.
[editovat] Postup při pochybách o stavu vědomí
- Oslovíme, zatřeseme, štípneme do paže, silně zatlačíme na čelist pod uchem
[editovat] Postup při reakci na bolestivý podnět a pochybách o účinném dýchání
- položit na záda, odstranit všechna podložení hlavy
- otevřít ústa a zkontrolovat zdali v nich není nějaký předmět,který by mohl bránit průchodnosti dýchacích cest (např. bahno u tonoucích,zvratky,ale i obyčejná žvýkačka nebo umělý chrup,...)
- jestliže ano,opatrně předmět z úst postiženého vyndáme;pokud se jedná o zvratky nebo bahno odstraníme je tak,že jemně vytřemě dutinu ústní kolem dokola dvěma prsty obalenými kapesníkem
- uvolnění dýchacích cest-> záklon hlavy a/nebo předsunutí spodní čelisti
- pokud následuje zřetelný nádech, udržujeme průchodné dýchací cesty
- pokud jsou dechy velmi pomalé, lze do postiženého dýchat uměle. Vydechovaný vzduch obsahuje dostatečné množství kyslíku (16% oproti 21% v atmosféře).
Stiskneme nosní křídla postiženého a zhluboka vdechneme do jeho otevřených úst tak, aby se jeho hrudník zvedl. Když ucítíme odpor vzduchu,zbytečně nedýcháme více než je nutné -> vzduch by putoval do žaludku kde by zpěnil jeho obsah,který by se následně vracel do dutiny ústní (nebezpečí zatékání zvratků do uvolněných dýchacích cest!). Pak ústa oddálíme, necháme jej vydechnout a celý cyklus opakujeme v rytmu 8 -10 x za minutu.
Z estetických a hygienických důvodů použijeme resucitační roušku.Dá se sehnat v lékárně asi za 15Kč a můžete ji u sebe pro každý případ nosit např. v peněžence.:)
[editovat] Postup při chybějící reakci na bolestivý podnět
- v přítomnost další osoby žádáme o volání Zdravotnické záchranné služby
- pokud je dostupný, žádáme o přinesení automatického externího defibrilátoru
- postižený leží na zádech na pevné podložce, je vyčištěná dutina ústní, provedeme uvolnění dýchacích cest-> záklon hlavy a/nebo předsunutí spodní čelisti
- pokud následuje zřetelný nádech, udržujeme průchodné dýchací cesty
- Dýchání musí být normální - tedy volné dechy s frekvencí aspoň jeden za 6 vteřin. Při zástavě srdeční mohou přetrvávat ojedinělé lapavé dechy (popisované jako „kapří“) asi jednou za 30 vteřin
- pokud postižený nedýchá, voláme sami Zdravotnickou záchranné službu a ihned po té zahájíme vnější srdeční masáž
- přiložíme ruce kolmo k tělu, přibližně doprostřed hrudníku a energicky stlačujeme hrudník do hloubky 4 - 5 cm frekvencí 100/min tedy téměř 2 x za sekundu.
U dospělého zahájíme třiceti kompresemi a pokračujeme v rytmu 30 stlačení a dva vdechy. U dětí nejprve pětkrát hluboce vdechneme a pak pokračujeme rovněž v rytmu 30 stlačení a dva vdechy, stlačujeme jednou rukou případně jen dvěma prsty přiměřeně velikosti a věku dítěte, do hloubky přibližně 1/3 hrudníku. (viz[1]) Oživování (resuscitaci) provádíme do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání zachraňujících případně dokud postižený nezačne spontánně dýchat.
[editovat] Zahájení a ukončení resuscitace
Včasné zahájení srdeční masáže je zásadní pro její účinnost. Při masáži okamžitě po pádu nemocného je naděje na uzdravení velmi vysoká. Jediným přípustným zdržením je volání Zdravotnické záchranné služby. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě masáže a umělého dýchání.
Naopak, pokud je postiženým dospělá osoba (což je nejčastější případ), doporučuje se zavolat Záchrannou službu jako první věc, kterou uděláte. Zástava oběhu je v případě dospělých nejčastěji způsobena fibrilací srdečních komor, což nelze odstranit bez patřičného vybavení (defibrilátor) a s uplývajícím časem šance rychle klesá.
Obvyklé doporučení délky masáže je až do úplného vyčerpání či do příjezdu záchranné služby. Vyjma zvláštních okolností (podchlazení dítěte ve studené vodě a zástava způsobená elektrickým proudem) je však smysluplné provádět masáž asi 30 minut.
Při obnovení základních životních funkcí (reakce na podnět, normální pravidelné dýchání) uložíme postiženého ho stabilizované polohy a neustále jej sledujeme.
[editovat] Postup u novorozenců a kojenců (do 1 roku)
- uvolnění dýchacích cest->mírný záklon hlavy a to tím, že podložíme ramínka
- při odstraňování překážky z dýchacích cest si dítě položíme bříškem na předloktí s hlavou mírně dolů-> několik úderů mezi lopatky (2-3 prsty)
- resuscitaci zahájíme 2-5 vdechy
- provádíme metodou dýchání z úst do nosu a úst a vydechujeme obsah z našich úst
- frekvence je 30 vdechů za minutu, postupem věku se snižují u kojence do 20 vdechů za minutu
- místo stlačení je dolní třetina hrudní kosti, 1,5 cm pod spojnicí prsních bradavek
- masáž provádíme 2 prsty nebo překříženými palci při obejmutí hrudníku dítěte
- hrudník stlačujeme asi 2-3 cm
- frekvence stlačení u novorozence: 120/min = 3:1
- frekvence stlačení u kojence: 100-120/min = 30:2
[editovat] Postup u děti od 1 roku přibližně do puberty
- základní postup je obdobný jako u dospělého(viz abeceda resuscitace u dospělého), ale musíme být šetrní!
- nutno používat menší fyzické úsilí na stačováním menší dechové objemy+rychlejší frekvenci
- umělé dýchaní provádíme z úst do úst i nosu (dle velikosti)
- dechové objemy jsou takové, aby se zvedal hrudník, ale zachránce nesmí dýchat proti odporu
- technika nepřímé srdeční masáže je buď hranou dlaně jedné ruky, nebo oběma rukama
- resuscitaci u dětí zahájíme pěti hlubokými vdechy, poté následuje 30 stlačení hrudníku, 30:2
[editovat] Význam kardiopulmonální resuscitace
Hlavním významem srdeční masáže je překlenutí období mezi zástavou srdce a odbornou lékařskou pomocí. Několik minut od zástavy je reálná naděje na plné obnovení životních funkcí a plnohodnotného života. Srdeční masáž zřídka vyřeší původní problém, ale zpomalí postupný proces umírání. Představa, podporovaná médii ([2]), že výsledkem resuscitace je téměř vždy „oživnutí“, je zcela klamná. Skutečná úspěšnost přežití kolísá mezi 2 až 10 % (jde o pacienty, kteří jsou propuštěni v soběstačném stavu z nemocnice). V současnosti však v České republice provádí srdeční masáž přibližně pětina svědků srdeční zástavy.
