Karel Ptáčník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Ptáčník (27. srpna 1921 Břeclav – 2002), byl český spisovatel.
Po maturitě (1940) na gymnaziu absolvoval krátký kurz a stal se úředníkem. Ve druhé světové válce byl roku 1942 totálně nasazen – odklízel trosky po náletech.
V roce 1945 pracoval na národním výboře. Roku 1956 se stal tajemníkem Svazu spisovatelů. V této době byl redaktorem časopisu Květen (časopis).
V roce 1968 (Pražské jaro) se angažoval na straně „reformistů,“ proto byl po roce 1969 zakázán. Po svém zákazu pracoval v pojišťovně. Roku 1984 mu byl umožněn návrat do literatury.
[editovat] Dílo
- Ročník jednadvacet, 1954, román měl velký úspěch, líčí zde osobní zážitky a osudy českých lidí nasazených v Německu, používá skutečné příběhy. Autor si nevěděl rady s koncem románu, který tak vyznívá nepřesvědčivě.
- Od Dunaje na dvě strany, 1956
Trilogie z Bruntálska:
- Město na hranici, 1956, líčí období 1 roku na konci války.
- Noc odchází ráno, 1963, líčí období stalinismu 1948 – 1953, vylíčena postava tajemníka, který naprosto slepě poslouchá příkazy ze shora a udílí je dále. Nemohl vycházet.
- Šestapadesátý, 1967, líčí stalinismus, maďarské události, hlavními hrdiny jsou politické osobnosti – okresní tajemník strany (kariérista). Román je velmi kritický.
- Ta maličká ta je má, 1962 – dílo o dětském světě.
- Strach, 1961, novela, jedná se o pokus vylíčit pocity německého vojáka odcházejícího na frontu.
- Chlapák, 1969, deník úspěšného muže
- Dům uprostřed města, 1984
- Naše parta, 1986
- Fasáda, 1987
- Bibliáda aneb:Příběhy z nejstarších poněkud jinak, 1993
- Život, spisovatelé a já, 1993 vzpomínky
