Břeclav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Břeclav
znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0624 584291
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Břeclav (CZ0624)
obec s rozšířenou působností:	Břeclav
pověřená obec:	Břeclav
historická země:	Morava
katastrální výměra:	87,17 km²
obyvatel:	25 716
zeměpisná šířka:	48°45'32.29" s. š.
zeměpisná délka:	16°52'55.31" v. d.
nadmořská výška:	158 m
PSČ:	690 02
základní sídelní jednotky:	29
místní části:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Břeclav nám. T. G. Masaryka 10 690 81 Břeclav
starosta:	Dymo Piškula
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Břeclav (německy Lundenburg) je okresní město, ležící v Jihomoravském kraji 50 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji. Má rozlohu 87,17 km² a čítá zhruba 26 000 obyvatel. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.

[editovat] Místní části

Břeclav
Stará Břeclav
Charvátská Nová Ves
Poštorná

[editovat] Historie

Město bylo založeno v 11. století v blízkosti pomezního hradu založeného knížetem Břetislavem (po němž má i jméno). Tento hrad se v 12. století stal krátce i centrem údělného knížectví. V letech 1426 - 1434 byl hrad obsazen silnou husitskou posádkou, jež pořádala výpady do sousedního Rakouska i za nedalekou uherskou hranici. V 16. století přešla Břeclav do majetku starého moravského rodu rodu Žerotínů, který hrad přestavěl v renesanční zámek a rozšířil městečko. Po bitvě na Bílé hoře se stali majiteli města Lichtenštejnové. Významným mezníkem v rozvoji města bylo vybudování železnice z Vídně do Brna, jejíž první úsek do Břeclavi byl dokončen v červnu roku 1839. Připojením dalších tratí - na Brno v červenci 1839, na Přerov v roce 1841, na Znojmo v roce 1872, na Lednici v roce 1901 a na Kúty v roce 1909 se z Břeclavi stal významný železniční uzel, což podnítilo i rozvoj průmyslu a zvyšování počtu obyvatel města.

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

1834	2952
1869	4597
1880	6954
1890	8203
1900	9126
1910	11 373
1921	12 500
1930	13 689
1950	11 010
1961	11 832
1970	13 531
1980	23 978
1991	26 173
2001	26 713

Údaje do roku 1919 zachycují souhrnný počet obyvatel samostatných obcí Břeclav, Břeclav-židovská obec a Stará Břeclav, které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam železnice a navazující industrializace pro vývoj města.
V průběhu 2. světové války a krátce po ní přišla Břeclav o obyvatelstvo židovského náboženství (4,3% v roce 1930) a německé národnosti (11,6% v témže roce).
V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná.

[editovat] Pamětihodnosti města a okolí

Renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena novogotická přestavba
v duchu romantické zříceniny. V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
Kančí obora - starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora
farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka
synagoga - halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena Maxem Fleischerem v novorománském stylu
s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika
z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

soubor staveb v centru Poštorné - knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména
farní kostel Navštívení Panny Marie - dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Carla Weinbrennera z let 1895-1898
obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892; hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované hrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z r. 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
malá kaple sv. Rocha (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery

Několik dalších drobných církevních památek, především:

kaple sv. Cyrila a Metoděje v parku před nádražím, novogotická stavba z let 1853-1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti
kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888
cca 7 km jižně se nachází významné staroslovanské hradiště Pohansko