Karol Sidon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karol Sidon, hebrejským jménem Efraim ben Alexander, (* 9. srpna 1942) je židovský rabín a spisovatel.
Studoval FAMU, poté pracoval jako scénárista, později jako redaktor Literárních listů. Po maturitě (1960) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem ve studiu J. Trnky. V roce 1968 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Po jejich zrušení (1969) se stal ineditním autorem.
Karol Sidon podepsal Chartu 77. Roku 1978 obdržel exilovou cenu J. Koláře.
V roce 1983 se K. Sidon rozhodl emigrovat do Německa, kde konvertoval k judaismu a studoval judaistiku. S německým prostředím se nikdy nesžil a prakticky v Německu přestal publikovat. Roku 1992 se stal pražským a zemským rabínem.
[editovat] Dílo
- Sen o mém otci, 1968
- Sen o mně, 1970
- Boží osten, 1975, knižně 1991, první část tohoto románu vyšla již v r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
- Brány mrazu, 1977, novela vydaná r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
- Dvě povídky o utopencích, 1988, první část románu Boží osten a novela Brány mrazu
- Evangelium podle Josefa Flavia, 1974, knižně až 1991
[editovat] Drama
- Zákon, 1968, tato hra vyhrála soutěž o nejlepší rozhlasovou hru roku 1968
- Labyrint (cirkus podle Komenského), 1972
- Latrína
- Shapira, 1972, premiéra až 1990
- Zpívej mi na cestu
- Maringotka Zuzany Kočové
[editovat] Pro děti
- Pohádky ze čtyř šuplíčků, 1979, publikoval pod jménem své manželky (Marcela Třebická)
Podle jeho scénářů natočil Juraj Jakubisko v roce 1969 filmy Zběhové a poutníci a Ptáčkové, sirotci a blázni.
