Láma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Láma, dle PČP Lama (tibetsky བླ་མ་) je označení tibetského duchovního učitele buddhismu. Pro ženské duchovní se někdy používá termínu lamini.
Slovo pochází z tibetštiny (la-ma) a v překladu znamená nejvyšší princip nebo také nejvyšší matka. Termín Lama je podobný sanskrtskému termínu Guru. Titul se používá jako zdvořilostní titul který se uděluje mnichům či řeholníkům k označení úrovně jejich duchovních znalostí a pravomoci učit, nebo může být součástí titulů jako Dalajláma či Pančenláma používaných k označení rodokmenu reinkarnovaných lamů.
Zvlášť známí lamové jsou:
- Dalajlama
- Pančhenlama
- Karmapa
- Šamar rinpočhe
- Ole Nydahl
viz též lamaismus
