Lucius Sextius
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucius Sextius Lateranus byl plebejského rodu, desetkrát zvolen tribunem lidu a jako první plebejec byl zvolen v roce 366 př. n. l.. římským konzulem. Postaral se spolu s Gaiem Liciniem s jeho spolutribunem o takzvaný Sextiův a Liciniův zákon (v latině Lex Licinia Sextia)
[editovat] Lex Licinia Sextia
Po vydrancování Říma Gally kolem roku 390 př. n. l. se Římané pustili do oprav města. To však nejvíce postihlo plebeje, kteří trpěli zadlužením a nemohli své dluhy splácet. Důsledkem toho se plebejové zaprodávali patricijům do otroctví. Patricijové této situace zneužívali ke svému obohacování na úkor plebejů.
Této záležitosti se ujmuli dva tribunové lidu Lucius Sextius a Gaius Licinius. Navrhli tři zákony ve prospěch plebejů :
- Jeden návrh o dluzích, aby bylo odpočteno z jistiny to, co bylo zaplaceno na úrocích, a aby zbytek dluhů byl splácen ve třech letech stejnými díly.
- Druhý návrh o omezení pozemkové držby, aby nikdo neměl v držení více než pět set jiter půdy.
- Třetí návrh o volení jednoho konzula z řad plebejů.
Po deseti letech dlouhých vnitřních bojů mezi patriciji a plebeji byly nakonec tyto zákony přijaty a byl zvolen první plebejec do úřadu konzulského.
Podle římského historika Livia se celý proces o tyto zákony spustil díky manželce Licinia, která se cítila dotčena z toho, že její manžel nemá také vysoké postavení jako manžel její sestry, který byl vojenským tribunem. Její otec Marcus Fabius Ambustus ji pak slíbil, že její manžel bude mít také vysoké postavení a začal tyto zákony plánovat spolu se svým zetěm a Luciem Sextiem.
